(ehm.. tohle snad ani není betaverze 🙂 )
aneb Per aspera ad astra
Podobně jako většinová populace, i transženy mohou být z pohledu své orientace heterosexuální, bisexuální, homosexuální nebo asexuální. Ve skutečnosti je, z nějakého záhadného důvodu, podíl lesbicky a bisexuálně orientovaných transžen dokonce větší než v běžné populaci; někdy se udává až jedna třetina, což zhruba odpovídá i našim zkušenostem. Nicméně sexuální orientace může být u MtF nestálá, poměrně často se stává, že žena, která se původně identifikovala jako lesba, v průběhu přeměny nebo po ní náhle nalezne romantické zalíbení pro mužské plémě. Je sporné, zda se v těchto případech skutečně jedná o změnu orientace, nebo jen o pouhé uvědomění si dlouho popíraných preferencí.
Před…
Pro velkou část translidí je sexualita před operací spíše obtěžující záležitostí, ovšem co platí pro většinu, nemusí platit pro všechny z nás; ostatně, zdaleka ne všechny transženy projdou vaginoplastikou.
Lze říct, že hormonální terapie se sexualitou zahýbá mnohem více než samotná operace; erotické prožívání se postupně mění z mužského na ženské. Libido se obecně snižuje, je více svázané s emočním stavem. Dosažení vyvrcholení již není tak automatické, jak bývalo. Někdo může na sobě pozorovat pokles přitažlivosti vizuálních podnětů a naopak zvýšení citlivosti na podněty zvukové (např. barva hlasu) nebo pachové či přítomnost milovaného partnera/partnerky.
Z více „fyzických“ změn – záhy se omezuje schopnost erekce, během několika týdnů až měsíců se ztratí i ejakulace. Podle zkušeností některých transžen se zvyšuje citlivost prostaty, jejíž dráždění (ať již skrze perineum či anální styk) nyní snáze vede k vyvrcholení. Tělo se stává obecně mnohem citlivější na dotyk, vytváří se nové erotogenní zóny (ňaďra apod.). Prožitek orgasmu je možná celkově mělčí, ale rozprostírá se daleko více po celém těle, vzrušení po jeho odeznění klesá pomaleji a snáze se tak dosahuje následných nových vrcholů.
… a po
Většina transžen nemá problém s dosažením vyvrcholení i po operačním zákroku, nicméně určité malé procento jej nedosáhne nikdy, to je prostě riziko se kterým musíme počítat. Stejně jako u běžných žen, i transženy mohou dosahovat dva základní typy orgasmu – klitoridální (vyvolaný drážděním poštěváčku – (neo)klitorisu) a vaginální (vyvolaný drážděním pochvy – (neo)vaginy). Neomezujte se však pouze na tato dvě místa!
Po operaci může dojít k dalšímu poklesu libida, nicméně ten bývá obvykle vykompenzován novými anatomickými poměry, které v nás již nevzbuzují odpor. Pokud se vám zdá zmíněný pokles příliš silný, lze uvažovat o snížení dávky antiandrogenů. Snížení libida mhou mít na svědomí také některé léky (např. antidepresiva) nebo zvýšení hladiny prolaktinu. Nicméně často jde jen o to, naučit se pracovat se svými pocity a náladami. Sex najednou není tak jednoduchý jak býval. Dosažení vyvrcholení se stává stejně psychickou jako fyzickou záležitostí.
Tak a jdeme na to! Ovšem zpočátku to nemusí být snadné a je třeba určitý trénink, abyste poznaly jak vaše nové anatomické poměry fungují. Většina z nás dosáhne prvního orgasmu několik týdnů až měsíců po operaci. Než se pustíte do prvních intenzivnějších průzkumů je lepší nechat všechno pořádně zahojit a navrátit trochu citu. Samotný klitoris může být po operaci citlivý až přespřespříliš, a to do té míry, každý dotyk způsobuje intenzivní bolest.
Jednodušší je dosáhnout vyvrcholení drážděním klitorisu. Uvolněte se. Často pomůže pokud si mírně podložíte zadeček, třeba polštářem. Přejíždějte po poštěváčku a jeho okolí (někdy bývá překvapivě citlivá i oblast nad klitorisem) prsty nebo dlaní, zprvu pomalu a jemně, pak můžete zrychlovat a (mírně!) přitlačit. Nejdříve vám to asi moc nepůjde, to je však zcela normální – není divu, váš klitoris je poskytuje jen malý zlomek citu oproti tomu, na co byl váš mozek doposud zvyklý (a ve srovnáním s klitorisem běžných žen je v něm řádově méně nervových zakončení). Nezoufejte však, chcete-li se dotknout hvězd je třeba být naprosto v pohodě a uvolněná. Pod tlakem se ani neodlepíte od země. Časem však naleznete ten správný úhel, rytmus a intenzitu a to už jste na dobré cestě. Když vám to nevyhovuje pozice vleže, zkuste pozici třeba ve stoje či ve sprše, nebo si napusťte horkou vanu. Můžete rovněž zkusit dráždění poštěváčku zatínáním svalů mezi stehny. Je běžné, že prvního vyvrcholení dosáhnete až po desítkách minut snažení. A možná si i řeknete, že to ani za to nestálo, takové malé cuknutí a konec. Jak se však váš mozek bude přizpůsobovat nové anatomické situaci a citlivost v operační oblasti se bude zlepšovat (což samo o sobě může trvat dlouhé měsíce až roky), prožitek se postupně zintenzivní a můžete stlačit rekord až k několika málo minutám 🙂 Chce to jen pilně trénovat!
Pokud jste úspěšně dokončily předchozí cvičení, je čas na „vyšší dívčí“, tj. dosažení vaginálního orgasmu. Je to pocit dosti odlišný od klitoridálního, takže se máte na co těšit! Začneme opět průzkumem terénu. Přiveďte se drážděním poštěváčku těsně pod vrchol. Tím se zvýší i erotická citlivost uvnitř v pochvě. Propátrejte prsty nebo pomocí dilda, která místa nejlépe reagují na dráždění. Obvykle to bývá svrchní strana (tj. směrem k podbříšku) první třetiny pochvy. Zkuste se teď drážděním těchto partií přivést k vyvrcholení. Je třeba opět nalézt ten správný úhel (opět není podložení zadečku od věci) a rytmus. Rovněž tvar a rozměry dilda, používáte-li ho, jsou významné – obecně je důležitější průměr než délka, zvrásnění na svrchní straně také není od věci. Pokud jste byly úspěšné, zkuste příště začít o kousek níže pod vrcholem a postupně snižujte výšku „základního tábora“.
Co se týče lubrikace, tak předpověď není příliš příznivá – i když některé z nás při intenzivním vzrušení i mírně zvlhnou (na čemž se nejspíše podílí sekrety prostaty a semenných váčků), k běžnému pohlavnímu styku je to nedostatečné. Nebuďme však přespříliš smutné, nejsme v tom samy – lubrikační gely nejsou v sortimentu jen pro nás 😉
Pokud se chystáte na heterosexuální styk, zkuste si před aktem nějakým diskrétním způsobem zjistit „rozměry“ vašeho partnera (a ne, tím nemyslím obvod v pase 😉 ). Neovagína není ani zdaleka tak roztažná jako pochva běžných žen, a pokud je váš partner více vyvinutý, můžete zakusit velmi bolestivou zkušenost! Teď se ukáže, jak poctivě jste se věnovaly dilataci. Smutným faktem je, že při penetračním styku dosahuje vyvrcholení jen malá část z nás .
Ještě upozornění: Nemůžete sice otěhotnět, ale pohlavně přenosné nemoci se vás týkají jako kohokoli jiného, včetně infekce HIV. Buďte proto zodpovědné a při sexu používejte ochranu!
A pamatujte, že sex není v životě všechno! 😉
Po operaci nám zůstávají semenné váčky? Lékařka mi řekla, že je nemám, a proto bych ani nemohla například chytit chlamýdie. Jak to tedy s těmi váčky je?
Vida, podívám se na to. (texty nejsou označeny jako betaverze pro nic za nic 🙂 )
Jinak, osobně mi nepřijde odstranění semenných váčků příliš pravděpodobné, nacházejí se až za prostatou a tak by jejich odstranění nejspíš bylo poměrně problematické. Ani Jarolím se v popisu operace (Fifková et al. 2002) o tom nezmiňuje. Škoda, že už je po semináři, mohli jsme se zeptat přímo Jarolíma.
No, jestli slečna lékařce neřekla, že je F64.0, pak jí gynekoložka musela říct, že tyhle váčky nemá. 😉
Semenné váčky se neodstraňují. Už takhle je ta operace pěkná piplačka. Díky těmto váčkům dochází při orgazmu k pocitu „vyvrcholení“ sexu.