Zejména v gay komunitě, ale i v odborných kruzích se Doernerovy názory setkaly se značným odporem především díky jeho návrhům na možnou prevenci vzniku homosexuální orientace podáváním hormonů v těhotenství. Mezi odborníky vyvolaly tyto návrhy odpor zejména pro Doernerovu ochotu experimentovat na lidech. Mezi gay aktivisty měly biologické výzkumy již delší dobu špatnou pověst a podobné návrhy na vymýcení homosexuality a ještě ke všemu z poválečného Německa mohly jen těžko někoho nadchnout.

Ostatně obava ze zneužití biologických výzkumů k likvidaci nebo kontrole homosexuálních lidí je dodnes živá, zvláště poté, co se v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století dostaly na veřejnost informace o vyhlazování homosexuálů v nacistickém Německu a pochybných experimentech prováděných v řadě západních zemí.

Celkově se domnívám, že výsledky těchto výzkumů vypadají z vědeckého hlediska slibně, jakkoliv je jejich pokračování eticky i metodologicky problematické. Lze se také domnívat, že mechanismus těchto hormonálních vlivů bude složitější než se očekávalo, přičemž budou interagovat přinejmenším s genetickými dispozicemi.

Z těchto důvodů se domnívám, že potvrzení nebo vyvrácení teorií o hormonálních příčinách homosexuální orientace u lidí nemůžeme v dohledné době očekávat. V každém případě měly tyto teorie vliv na obrácení pozornosti směrem k hledání rozdílů v diferenciaci mozku a jejich vztahu k rozdílům v sexuální orientaci a genderové identitě.

   1       2       3       4       5       6       7       8       9       10       další       obsah 2