Změna jména a pohlaví v registru koseki

V průběhu 90. let 20. století se mnoho právních případů, spojených s GID a SRS, týkalo lidí, kteří se pokoušeli o změnu svého jména a pohlaví v koseki, knize pro registraci rodin. Je to právě koseki, která oficiálně říká „kdo jste" a japonská osobně-právní identifikace se vždy odvolává právě na ni. Záznamy koseki zahrnují veškeré informace související s rodinou, z níž člověk pochází, a sestává z údajů o všech členech rodiny. Je zde jméno, datum narození, pohlaví, stav (svobodná/ý, vdaná/ženatý) a vztah k ostatním členům rodiny. Svou funkcí registru jednotlivých rodin se liší koseki od individuálních identifikačních dokumentů, jakým je např. rodný list. Co je neobvyklé, v kolonce „pohlaví" nestojí jednoduše uvedeno „ženské" nebo „mužské", ale detailně se zde popisuje vztah k rodičům, například „první dcera" či „druhý syn" atp. Díky tomuto způsobu klasifikace slouží v podstatě koseki k potvrzení jedincova statutu ve vztahu k jeho rodině. (Tamaki, 2001)

Současná situace vypadá tak, že japonské soudy daleko spíše přijmou žádost o změnu jména než žádost o změnu pohlaví v registru koseki. Dosud uspělo přibližně 80% všech žadatelů o přepsání jména na základě diagnózy GID, zatímco k opravě zápisu pohlaví u člověka s touto diagnózou podle oficiálních zdrojů stále ještě nedošlo (Tamaki, 2001). V rámci trans-komunity se ale mluví o případu MtF TS, který absolvoval operace ve Standfordské universitní nemocnici a dostal povolení ke změně záznamů v rodinném registru v roce 1980. Profesor práv T. Oshima uvedl v novinách Yomiuri Shimbun: „Není jasné, proč v tomto případě soud žádost uznal." Je velice pravděpodobné, že žádosti o změnu zápisu se budou objevovat taky ze strany lidí intersexuálních, kde již k takové opravě zápisu došlo, ale u „dobrovolné" změny genitálií u lidí s transsexualitou japonské soudy váhají.

Pokud dá rodinný soud povolení ke změně v zápisu pohlaví v koseki, odvolává se nejčastěji na paragraf 133 zákona o registraci rodin – kosekiho. Tento paragraf ustanovuje podmínky pro opravy v koseki a udává, že k takové změně lze přistoupit pouze v případě omylu/chyby (sakugo) v původním zápisu. To znamená, že oprava může být provedena pouze tehdy, když je bazální rozhodnutí o pohlaví při narození jedince později shledáno nesprávným. Soudy by proto měly mít nejprve jasně vymezená kriteria pro určení pohlaví jiným způsobem, než podle genitálu, případně chromozomů, čímž se ale celá záležitost ještě více komplikuje. Pojem „chyba/omyl" v tomto kontextu není zcela jasný. Proto by snad bylo pro transgendery možné uplatňovat nárok na změnu zápisu, neboť sama „dobrovolnost" chirurgické změny pohlaví svědčí nepochybně o tom, že pohlaví nebylo určeno správně. (Tamaki, 2001)