2. Problémy jedince, rodiny a společnosti v souvislosti s GID

První chirurgická přeměna pohlaví (SRS ) v Japonsku se uskutečnila ve Fakultní nemocnici Saitama v říjnu 1998. Jednalo se o pacienta s transsexualitou typu female-to-male a veškeré chirurgické zákroky byly provedeny v souladu se směrnicemi, které předtím ustanovila Komise japonské psycho-neurologické společnosti v květnu 1997. Tyto směrnice, které vyšly jako „Zpráva komise a doporučení pro GID", se staly ukazateli standardů péče a klinických procedur pro GID terapii a umožnily oficiální uznání chirurgických zákroků v rámci léčby ve FN Saitama. (Tamaki, 2001)

Tento první případ SRS v Saitamě byl rozsáhle prezentován v médiích a to velmi pozitivním způsobem. Od té doby se stále častěji mluví a píše o nejrůznějších otázkách spojených s GID a proto se problematika chirurgické přeměny pohlaví i pojmy samotné dostávají čím dál více do povědomí veřejnosti. Vedle hlavních problémů, souvisejících s GID a transgendery, které se řeší v jiných zemích, zaměřila se v Japonsku pozornost na specifické problémy způsobené japonskými společenskými postoji, administrativní strukturou a právním systémem.

U většiny lidí trpících GID či jiným TG stavem je život poznamenán nejistotou vlastní genderové identity a obtížným přijetím ze strany přátel a rodiny, o zbytku společnosti nemluvě. Aby mohli tito lidé vést normální životy, je nezbytně nutné všeobecné přehodnocení společenských a právních konceptů genderu.