A) Problémy spojené s rodinou a společností

S prvním případem chirurgické přeměny pohlaví se objevilo mnoho problémů souvisejících s GID z hlediska medicínského, právního i společenského, při jejichž řešení se spíše než výsledek objevují další a další nevyřešené a ještě složitější otázky. Komise japonské psycho- neurologické společnosti pro GID ve své zprávě uvedla, že GID je druh onemocnění (shikkan), které vyžaduje náležitou léčbu. Toto důležité ustanovení nyní umožňuje pacientům s GID podstoupit jak hormonální tak chirurgickou léčbu (bohužel jen z malé části hrazenou zdravotní pojišťovnou), jelikož je to v souladu se směrnicemi z roku 1997. Komise rovněž navrhla, že by se právníci a soudní znalci měli pustit do věcí souvisejících se specifickými administrativními a právními potřebami lidí, jenž „přeměnu pohlaví" podstoupili. Tento návrh poukazuje na to, že SRS není posledním krokem v léčbě GID, ani dokonalým způsobem odstranění problémů těchto pacientů, kteří vyžadují podporu a ochranu i po lékařských zákrocích. (Tamaki, 2001)

Tři zásadní právní problémy ve vztahu k GID jsou 1. platnost SRS; 2. schopnosti a lidská práva jednotlivce rozhodovat o „změně" pohlaví; 3. následující pozměnění jména a pohlaví v koseki, národní knize pro registraci rodin. S prvním problémem, validitou SRS, souvisí nejznámější případ ze září 1970, kdy byl odsouzen u Tokijského oblastního soudu lékař, který provedl u tří biologických mužů – prostitutů- orchidektomii (amputaci varlat), tedy operaci, vedoucí k ukončení plodnosti. Lékař byl shledán vinným pro porušení Zákona pro ochranu eugeniky a taktéž Zákona pro ochranu mateřského těla, paragraf 28, kde stojí, že žádná operace nesmí být provedena výslovně za účelem zbavení plodnosti. Navzdory tomuto případu ale nebyl učiněn žádný pokus o obvinění lékařů ze Saitamské fakultní nemocnice. Zdá se, že chirurgická přeměna pohlaví je již považována za řádné lékařské ošetření podle směrnic z roku 1997. Nepřímým potvrzením takového chápání problematiky se stalo i podporu vyjadřující sdělení , které uveřejnilo Ministerstvo pro otázky zdraví, práce a blahobytu. (Harashina, 1997, Tamaki, 2001)

Léčba GID v Japonsku vyvolala množství otázek ve vztahu k lékařské etice, lidským právům a povaze souhlasu. Problematika související se změnou osobních dat v koseki bude otevřena v následujícím odstavci.