Z ženských transsexuálek jsou dvě svobodné (20 a 29 roků), dvě rozvedené. Z nich jedna uzavřela pak po operaci „manželství" s normální ženou. Žijí spolu vysloveně šťastně. Úřady sňatek povolily díky elokventní intervenci pacientky.

Všichni naši pacienti bez výjimky hýčkají v sobě touhu žít klidným rodinným životem v tichém štěstí. Nápadná je láska k dětem vůbec, jakož i ochota k adopci. Obě naše rozvedené pacientky prošly krátkým údobím manželství jedině pod nátlakem rodičů a v marné snaze nějak prolomit svou anomální sexuální identifikaci. Jedna z nich se dokonce stala matkou. Po rozvodu a přeoperování se jí podařilo získat veškeré občanské doklady znějící na mužské pohlaví a tedy se i „oženit", jak shora změněno. Jelikož si dítě na ni v roli matky nepamatuje, nevzniká tedy zatím pro ně žádná traumatizující situace. Pacientka jezdí dítě navštěvovat ke své matce, jako otec.

Naproti tomu byla otázka dětí v případě výše zmíněného ženatého transsexuála méně schůdná, neboť dva dospělí synové se nemohou zcela hladce a náhle smířit s tím, že otec se jim začne „převtělovat" v další matku. A ani modus vivendi, kdy syn – voják – oslovuje žensky oblečeného a žensky vystupujícího otce „teto", není jistě přijatelný bez výhrad.

Jedna ze dvou zmíněných svobodných transsexuálek, 29letá, je dosud virgo. Jejím idolem jsou ženy krásné jako princezny z pohádek, v praxi se omezuje na plaché doteky a líbání. Je cikánského původu, puritánsky doma vychovávána. Jakékoliv homosexuelní praktiky jsou v jejích rodinných a společenských okruzích stíhány přísným opovržením.

Druhá svobodná pacientka (20letá) prodělala homosexuelní milostný vztah k dívce, která neměla ještě 18 let a bylo z toho trestní řízení. Dívka ji nakonec zradila s mužem a pacientka reagovala depresí, suicidálním pokusem a alkoholickou epizodou. Nyní se však do ní zamilovala 18letá dívka v domnění, že jde o hocha. Sama též prodělala předtím zklamání v lásce. Když jí pacientka svěřila, že je ženou, nezdálo se jí to zprvu možné. Viděla jí sice jednou svlečenou do pasu, ale jakmile měla opět na sobě mužské oblečení, iluze mužského jedince opět převládla. Nyní už v ní ale zdomácnělo vědomí, že je to než převlečená žena, ale ani jí to vlastně nevadí. Obě se sice upínají k naději na přeoperování a sňatek, ale i kdyby k jednomu ani k druhému nedošlo, nehodlá svou nešťastnou partnerku opustit.