B. Sex reassignment surgery (SRS)
Jestliže chceme porozumět poprasku kolem provádění SRS, bude nejlepší poohlédnout se po počátcích jejich provádění, které jsou specifické jako zákrok sám. Především primitivní zákroky snažící se dosáhnout změny genitálního pohlaví ze ženského na mužského byly v Indii a v některých dalších mimoevropských kulturách prováděny již celá staletí (Cohen in Abramson (Edt.) 1995, s.276-304). Jejich průběh byl extrémně bolestivý, zdravotně velmi riskantní a výsledný efekt nepříliš uspokojivý. O počátcích pátrání evropských transsexuálů po možnosti chirurgické úpravy genitálu máme jen málo informací.

Historické záznamy ukazují, že případy transsexuálů, kteří sami odstranili svůj mužský genitál, nebyly ještě před několika desetiletími zcela výjimečné. K prvním lékařským pokusům o SRS došlo již na počátku třicátých let dvacátého století v Německu. Tyto experimenty byly umožněny liberální atmosférou Výmarské republiky, v níž se zejména Berlín stal mezinárodním centrem gay, lesbické a trans-komunity. Nástup nacismu však vedl k přerušení těchto snah, přičemž tehdejší úroveň medicíny stejně činila tuto operaci životu nebezpečnou (Docter 1988, s.7-8).

Lze jen těžko říci, kde a jak bylo v těchto experimentech pokračováno, ale jisté je, že tyto operace byly prováděny mimo oficiální pracoviště již před první zveřejněnou SRS, kterou provedli v roce 1952 američtí lékaři Hamburger a kol., přičemž z obavy z možných právních následků tak učinili v Dánsku.

Tato první medializovaná SRS vyvolala bouři odporu mezi konzervativci z řad odborníků i veřejnosti. Řada lékařů se domnívala, že provádění operací, při kterých je na žádost pacienta zásadně měněno (zdánlivě) zcela zdravé tělo, což je záležitost, která postrádala v dějinách západní medicíny precedens. Provádění takových operací jako zlovolné narušování lidské přirozenosti odsoudily také četná křesťanská společenství.