Je však nutno si uvědomit, že transsexualita byla v dnešní smyslu definována až na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Do odborného povědomí ji uvedl endokrinolog Harry Benjamin, který ji o desetiletí později podrobně popsal ve své knize "Transsexual Phenomenon" . Benjamin se nikdy příliš netajil přesvědčením, že transsexualita má alespoň částečně biologický původ, byť pro to v té době neexistovaly žádné přímé důkazy (Docter 1988, s.61). V dalších desetiletích se objevilo hned několik zajímavých směrů ve výzkumu biologických kořenů transsexuality. Skvělý přehled výzkumů provedených do roku 1985 podal ve svém článku Hoenig, který se sám této problematice dlouhodobě výzkumně věnoval. Jako Přílohu 1 proto otiskuji podrobné shrnutí jeho článku, jak je podal Docter (1988, s.61-63). Z tohoto textu vyplývá, že jakkoliv jsou zjevné jisté biologické koreláty transsexuality, nelze mluvit v žádném směru o zjištění nějaké jednoznačné biologické determinace. Velmi podobný přehled lze nalézt rovněž v knize "Transsexualismus and sex reassignment" z roku 1988 (Ross in Walters a kol., 17-20).
Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici žádný novější přehled výzkumných aktivit
(nakolik jsou takové vůbec vyvíjeny) omezím se jen na dvě poznámky. První se týká
mimořádně slibně vyhlížejícího výzkumu H-Y antigenu, který je zmiňován Hoenigem.
Tento výzkum byl již v roce 1986 zpochybněn v článku "On the Expression of H-Y antigen
in transsexuals" (Wachtel a kol.). Výzkum provedený kolektivem autorů nezjistil žádné
rozdíly v expresi H-Y antigenu mezi transsexuály a normální populací. Výzkum této
problematiky však dále probíhal, přinejmenším v Německu, jeho závěry jsou mi však
nedostupné.
|