2. Etiologie

A. Teorie učení
Aplikace Moneyho teorií na problematiku transsexuality se zdá být jednoduchým kvantitativním skokem, který učinili mnozí (Oakley 2000, s.127; Weiss, Fifková 2002, s.21). Sám Money alespoň v osmdesátých letech k této aplikaci přistupoval opatrněji, než tomu činil v jiných otázkách, přičemž lze těžko říci, do jaké míry na to měla vliv jeho dlouholetá spolupráce s Harry Benjaminem, který byl zastáncem biologických kořenů transsexuality. V rozhovoru z roku 1980 připustil, že transsexualita má pravděpodobně biologické příčiny (Mass 1990, s.39-40). Ve své knize z roku 1988 "Gay, straight and in- between" se k problematice vzniku transsexuality nevyjadřuje, ačkoliv ji jinak popisuje dosti podrobně (Money 1988, s.88-93).

Stejně tak nejvýznamnější Moneyho spolupracovník Richard Green se již v roce 1969 vyjádřil, že v etiologii transsexualismu mohou převládat biologické faktory . Green se nicméně názorů na rozhodující roli identifikace v dětství nevzdal, avšak předpokládal existenci nějakého predisponujícího biologického faktoru (LeVay 1996, s.102). V textu, který publikoval v roce 2000 jako připomenutí třiceti let od vyjití jeho a Moneyho knihy "Transsexualismus and sex reassignment" se rovněž vyjádřil, že je dnes zřejmé, že biologické faktory tvoří základní zdroj transsexualismu.

Obě tyto osobnosti se považovaly v otázce transsexuality za velmi otevřené a vyslovovaly se proti stigmatizaci transsexuálů, ačkoliv jejich svědomí není v tomto směru až tak docela čisté. Šlo o propagátory využití SRS a na rozdíl zejména od psychodynamicky orientovaných teoretiků se nesnažili transsexuálům podsouvat za každou cenu nějakou jinou psychopatologii, což však neznamená, že by tak nečinili vůbec (Green,& Money 1969).