Kastrace jako prostředek vymítání homosexuality byla používána přinejmenším již ve středověku. V lékařském kontextu se ji používalo k "léčbě" homosexuality nejméně od poloviny devatenáctého století až do padesátých let dvacátého století.

Masivně byly kastrace prováděny zejména v nacistickém Německu, někdy ve spojení s dalšími experimenty, jakými bylo užívání rentgenových paprsků. Oběti těchto experimentů byly poté obvykle zplynovány, v lepším případě (?) poslány do trestných oddílů na východní frontu a jen velmi málo jich přežilo válku (Lékó 1993).

Lobotomie a stereotaktické operace byly rovněž používány v "léčbě" homosexuální orientace. Naštěstí však byly vcelku rychle zavrženy z důvodů masivního oploštění osobnosti, stejně jako tomu bylo při užití týchž metod v jiných oblastech (Janošová 2000, s.31).

Celkově vzato nezaznamenaly biologické metody léčby homosexuality větší úspěchy vyjma rekordního množství vedlejších účinků. Naproti tomu vyvolalo použití těchto metod vlnu nedůvěry v medicínu mezi homosexuály. Dnes by naštěstí užití podobných metod bylo dobrým důvodem k zahájení trestního stíhání, což však neznamená, že by poškozující terapie byly zcela věcí minulosti.

   1       2       3       4       5       6       7       další        obsah 2