Nový pohled na genitálie a gender

Kosmetické hledisko hraje u chirurgických úprav genitálií více či méně důležitou roli i u transsexuálů, kterým tato možnost zároveň dodala na legitimitě.

V jednom průzkumu provedeném mezi transsexuálními ženami se uvádí, že "více než jedna třetina dotazovaných podstoupila další zákroky [v oblasti genitálií] s cílem dosáhnout lepšího vzhledu, což patrně svědčí o jisté snaze zkrášlovat genitálie" (kurzíva autorky).

Mnozí chirurgové také nabízejí transsexuálním ženám možnost vytvoření kosmetického poštěváčku. Jde o jakýsi hrbolek tvořený kůží, jenž postrádá jakoukoliv erotickou vzrušivost a nejpozději do dvou let opět zmizí. Chirurgové v tomto případě evidentně plní přání transsexuálních klientek, která již překračují rámec běžné "korekce".

Vezmeme-li v úvahu, že kosmetický průmysl je zaměřen převážně na ženy (spolu se skutečností, že ženy tento stav věcí mlčky přijímají), jistě nás nepřekvapí, že právě ženské pohlavní orgány jsou vnímány jako něco, co je zapotřebí dále vylepšovat. Náležitý respekt si však pomalu získávají i úpravy mužských genitálií. Způsoby prezentace těchto zákroků lékařskými kruhy spolu s tržními strategiemi kampaní "za lepší penis" zkoumala sexuoložka Leonore Tiefer.

Klienti si dávají obohacovat tukovou tkáň penisu a povolovat vazy, čímž se dosahuje prodloužení pohlavního údu a patrně též zlepšení jeho funkčnosti. "Medicína se stává nejlepším přítelem falu."

Prodlužování a vylepšování penisů tak nejen přispívá k udržení falocentrismu, ale navíc vytváří spoustu nových tržních příležitostí pro pracovně nevytížené urology. Ve Spojených státech vzrostl v letech 1970 až 1990 počet chirurgů z 58 000 na více než 110 000. Leonore Tiefer se domnívá, že tato expanze přispěla k zostření vzájemné konkurence mezi jednotlivými odvětvími i v rámci každého z nich včetně urologie.

Janice Irvine je toho názoru, že zákroky směřující ke zlepšení mužského pohlavního života mají nekonečný tržní potenciál (např. v podobě penilních a testikulárních implantátů, vakuových pump či injekcí navozujících uvolnění hladkého svalstva). Rozsáhlá reklamní kampaň se opírá o nejrůznější publikace, letáčky a nahrávky s praktickými radami a popisem jednotlivých metod sloužících k prodloužení penisu a zvětšení šourku.

Dalším potenciálním zdrojem mužské klientely jsou přívrženci takzvaného antiobřízkového hnutí. Jde o muže, kteří byli zamlada obřezáni a nyní si přejí získat svou předkožku zpět. Za tímto účelem však zvažují nejen výhody a nevýhody případného chirurgického zákroku, ale i dalších možných metod.

Přestože postavení obřízky mimo zákon (kterého se příznivci tohoto hnutí snaží dosáhnout) by chirurgy nepřipravilo o příliš početnou klientelu, rekonstrukce předkožky by se mohla stát lukrativním oborem. Obřízka je nejen náboženský obřad, ale také procedura, která zjevně přichází čas od času do módy.

Možná, že v blízké budoucnosti začnou urologové inzerovat (veřejně i prostřednictvím odborných médií) také svůj um v oblasti rekonstrukce předkožky. Od zmínky o možnosti rekonstrukce předkožky je to přitom jen krůček k tvrzení, že by předkožku bylo záhodno rekonstruovat, to vše pod záštitou údajného zlepšení psychického stavu klienta.