Třetí kapitola ../obsahuje pohled do historie transgenderu, současné problémy lidí usilujících o změnu pohlaví a studii 194 pacientů s diagnózou GID. V 1.tisíciletí našeho letopočtu nosili v Japonsku muži i ženy velmi podobný oděv a ideál ženské a mužské krásy byl téměř shodný. Cross-dressing byl běžnou součástí společenského dění po staletí. V 19.století se již lidé, kteří se oblékali jako příslušníci „opačného" pohlaví, s pochopením příliš nesetkávali a zvláště po reformě Meiji bylo takové chování odsuzováno a trestáno.

Do dnešních dnů se zachoval cross-dressing ve světě divadla a prostituce, které byly vždy částečně provázány. V divadle kabuki hrají pouze muži, Takarazuka revue je naopak čistě ženská záležitost. Ve světě prostituce mají své místo male- to-female transgendeři zvaní „New Half", kteří se často definují jako „třetí pohlaví".

Jiný pojem k označení MtF transgenderů je okama, který má původ v oblasti mužské prostituce. Jako opozitum k pojmu okama se pro female-to-male transgendery používá označení onabe. Společenské postavení onabe, jakožto biologických žen, bylo vždy obtížné a jako téměř výhradní zdroj jejich obživy sloužily onabe-bary, které v omezeném počtu fungují dodnes. O nelehkém životě onabe pojednává např. anglický dokument „Shinjuku Boys" či kniha „Hotai o maita Eve".

V roce 1998 proběhla v Saitamské fakultní nemocnici první oficiální přeměna pohlaví v Japonsku. Od té doby je sice možné podstoupit tento druh léčby, i pro ty nemnohé „vyvolené" však vyvstávají další problémy, které se přidružují k běžným potížím, s nimiž se setkávají transgendeři v jiných zemích. Japonská společnost je postavena na heterosexuálním rodinném modelu a každá rodina je registrována v rodinném registru koseki.

Záznam o pohlaví se provádí pomocí vztahu k ostatním rodinným příslušníkům (např. „druhý syn") a zároveň určuje jejich společenský status. Změna v zápisu by tedy ovlivnila život nejen žadatele o změnu, ale i celé jeho rodiny. Ke změně zápisu pohlaví v rodinném registru lze podle zákona přistoupit jen v případě „omylu" v určení pohlaví při narození. Soudy používají jako určující chromozomální pohlaví, takže k povolení přepisu v registru dosud nedošlo.

   1       2       3       další       obsah       tisk