1. Historické a terminologické poznámky
Jestliže transsexualita je tématem sice kontroverzním, avšak poměrně dobře definovaným, další porucha pohlavní identity obsažená v MKN 10 zdaleka tak dobře definována není. Jedná se de facto o experimentální diagnostickou jednotku, která se poprvé objevila až v MKN 10, přičemž v DSM neměla a nemá svůj ekvivalent.

Tato skutečnost mě nutí narušit symetrii této práce a pokusit se nejdříve tuto netradiční diagnózu prozkoumat z hlediska jejích historických kořenů a vnitřní konzistence. Je totiž velmi problematické sbírat odborné podklady o diagnóze, která existuje pouhé desetiletí.

Abychom si ujasnili důvody vzniku této nové klasifikační jednotky, musíme si nejdříve stručně nastínit zmatky v používání a dělení pojmu transvestitismus, které trvají již od jeho zavedení Magnusem Hirschfeldem v roce 1910. Vzhledem k faktu, že transvestitismus je klinický pojem používaný navíc v několika různých smyslech, rozhodla jsem se používat anglický termín cross-dressing jako označení pro převlékání do šatů opačného biologického pohlaví, které může a nemusí splňovat klinická kriteria některého ze tří v psychopatologických klasifikacích zmiňovaných transvestitismů. Tento pojem je v anglicky psané odborné literatuře hojně rozšířen ze stejného důvodu, z jakého ho budu používat i já.

Dříve než však přejdu k historickému výkladu, tak bych chtěla popsat rozdíl mezi používáním termínu transvestitismus v MKN 10 a DSM IV, přičemž musím hned na začátku poznamenat, že ani kriteria MKN 10 ani kriteria DSM IV neshledávám vyhovujícími k popisu této problematiky.

MKN 10 zná narozdíl od DSM IV hned dvojí transvestitismus, jedním je fetišistický transvestitismus zařazený mezi poruchy sexuální preference, přičemž ve svých kriteriích vyžaduje spojení cross-dressingu se sexuálním vzrušením, druhým transvestitismem pak je transvestitismus dvojí role řazený mezi poruchy pohlavní identity.