Na počátku představování historie snah o ovlivnění GID u dětí bych ráda popsala kazuistiku publikovanou Richardem Greenem a jeho spolupracovníkem Rekersem, známou jako případ Kyle. Green tuto kazuistiku publikoval ve své knize "Sexual conflicts in children and adults" (1974) a mělo jít o ukázkový příklad behaviorálního ovlivňování GID u dětí. Rodiče šestiletého Kyle vyhledali Greena po zhlédnutí televizního pořadu, kde mluvil o možnosti ovlivnění GID u dětí. Kyle vykazoval výrazné feminní chování, které se Green rozhodl spolu s rodiči změnit. Kyle začal dostávat modré žetony za vykazování maskulinního chování, za které pak dostával zmrzlinu, sladkosti a jiné výhody. Naopak za feminní chování dostával červené žetony, za které mu byly odebírány modré žetony nebo byl jiným způsobem trestán. Posléze byli do udělování těchto žetonů zapojeni i učitelé a spolužáci.
Zdálo se, že terapie měla naprostý úspěch, neboť ve věku osmi let už Kyle
nevykazoval žádné feminní rysy. Ve své následné studii Rekers tvrdil, že v patnácti letech
byl Kyle po psychické stránce k nerozeznání od jiného chlapce jeho věku. Ve věku
Kylových osmnácti let, kdy se chtěl Green přesvědčit o svém úspěchu, však zjistil zcela
jinou situaci.
|