Je to :)
Poprvé jsem se setkal s touhle metodou tak před rokem, dnes mám za sebou celkem 3 skupinová setkání a jednu vlastní konstelaci.
Hmmmmmm, takže co bych vám k tomu z vlastní zkušenosti řekl?
Připadalo mi to dost silné a taky svým způsobem nebezpečné, právě proto, že se tak (postupně - jak situace a vnitřní připravenost člověku dovolí) odkryjí a otevřou věci, které léta přehlížíme, snažíme se vytěsnit, děsíme se jich, namlouváme si že neexistují atd.
K "terapeutovi" - mohu-li ho tak nazvat - jsem ke konci toho mého prvního skupinového setkání, kdy jsem vše jen kriticky pozoroval, pojal opravdu celkem důvěru a respekt.
Proč? Protože jednal s lidmi s úctou, kterou jsem u pomáhajících profesí viděl málokde. A hlavně nikoho neposuzoval a neobviňoval z pozice "soudce". Fakta (a samozřejmě jejich následky) z života lidí pouze konstatoval, ale nehodnotil (což je v případě záležitostí jako vraždy, incest, "bokovky" a pod. úkol, který asi nezvládne každý).
Nehodnotil možná i proto, že to nebylo zapotřebí -následky svého jednání cítili totiž lidé ve svých životech sami.
Na jeden závěrečný dotaz z pléna jak by stavěl konstelaci v rodině, kde se někdo cítí být příslušníkem opačného pohlaví, odpověděl, že by nejdřív asi pracoval s dotyčnou osobou (=jejím zástupcem v konstelaci), aby se projevil gender té osoby (=psychická příslušnost) no a pak by zjištěný gender respektoval. A tvářil se přitom jako by to byla úplně normální a samozřejmá věc - RESPEKTOVAT :)
Tehdy mi ještě úplně nedocházelo, že se tenhle problém týká i mně. Ale moc se mi jeho odpověď líbila a řekl jsem si, že tomuhle chlápkovi můžu věřit (a sám sebe do rukou mu svěřit :D).
Já jsem totiž jinak dost vooooopatrnej s důvěrou. Hlavně co se psychologů a jiných psychozpytců týká, "nedal bych na sebe sáhnout" - asi proto, že do té doby nikdo mou důvěru nezískal... no ale hlavně jsem se asi děsil, co by uvnitř mně našli :)
He, he, no koho by našli, mně, kluka jako buka :D
Ještě bych chtěl připomenout, že rodinné konstelace opravdu nejsou klasická psychoterapie ani jí nemohou jen tak šmahem nahradit - jak ostatně Yoshiyuki píše. Je to ale metoda, která má myslím značný potenciál řešit věci, které by v psychoterapii mohly trvat i celé měsíce, možná roky. A hlavně, všechno si tak nějak uděláte s pomocí terapeuta a "rodinných sil" sami :)
Mně ta moje (zatím?) jedna konstelace strašně pomohla :)
Samozřejmě je možnost se jít na konstelace nejdřív jenom podívat, "omrknout situaci", aniž by si člověk nechal svojí osobní konstelaci stavět. Účast bez vlastní konstelace bývá levnějsí.
Jinak dělá to tady u nás v Čechách už celkem dost lidí. Vybírejte si pečlivě, kdo vám bude "sedět" - musíte cítit k dotyčné/mu důvěru, protože jak už jsem psal, v konstelacích se otvírají svým způsobem těžké a "nebezpečné" věci, žádná legrace.
Já jsem v tomhle komentáři mluvil o Bhagatovi, mně osobně jeho styl vyhovoval. Možná bude i vám. Tady máte kdyžtak odkaz na jeho stránky
http://www.familyconstellation.org/

Když už Sisley otevřel téma "ke komu jít", vedle Bhagata jsou dobří a zkušení také Moa Doris Grevenstette a Jan Bílý, není problém je na internetu vyhledat.
Pro všechny, kdo budou chtít metodu a Bhagata "omrknout", je možnost v A-centru, Vítkova 10, Praha 8, blízko Florence, v době 18:30 - 21:00, vsupné je 100Kč. Nejbližší večerní seminář je 16.6.2004, další 15.9.,13.10.,3.11. a 8.12.
Další informace o konstelacích najdete také na
http://www.rodinne-konstelace.cz/