Nemůžeme být opravdu šťastní, pokud naši předkové uvnitř nás
trpí. Učiníme-li krok vědomě, svobodně a šťastně, a přitom se dotýkáme
země, děláme to pro všechny generace; předchozí i budoucí. Ti všichni
se pak navrátí domů ve stejný okamžik jako my. My všichni dosáhneme
mír ve stejnou chvíli.
(Bert Hellinger)
Bert Hellinger |
Metodu rodinných konstelací založil německý psychoterapeut Bert Hellinger. Nejedná se o systematickou psychoterapii, tak jak ji známe, ani nejde o to klasickou psychoterapii nahradit. Tato terapie ale může být výborným prostředkem k uchopení života do vlastních rukou, cestou k zlepšení vztahů s rodinou i okolím.
V rodinných konstelacích se pracuje se skrytou dynamikou rodinného systému, z něhož pocházíme a - ať se nám to líbí nebo ne - jehož součástí navždy zůstaneme. Každý rodinný systém se řídí podle Hellingera svými vlastními pravidly - tzv. řády lásky. V práci rodinných konstelací jsou tyto skryté síly, jež sahají až do třetí či čtvrté generace před námi, vyneseny na povrch a uvolněny. Takový proces nám pomáhá přejít od slepé nevědomé lásky k lásce vědomé.
V každém systému musí fungovat rovnováha, každý jeho člen zde má své jedinečné místo. Pokud je tato rovnováha jakýmkoliv způsobem narušena - předčasné úmrtí, vyloučení z rodiny, násilné ukončení života a jiné těžké osudy, přichází nemoc, bolest, strádání či samota. Hluboká věrnost systému a nevědomá touha obnovit jeho rovnováhu nás často vede k tomu, že nevědomě následujeme nebo se identifikujeme s jeho zapomenutými, vyloučenými nebo mrtvými členy, bez ohledu na to, jaký vliv to má na náš vlastní osud. Při odhalení těchto sil v konstelaci pak díky jejich uvolnění dostáváme svobodu žít svůj vlastní život.
Velmi důležitým tématem je přijetí svých rodičů; naši rodiče a předkové za nimi jsou naše "kořeny". Stojí-li rodiče za námi, posiluje nás to a dává svobodu jít vlastní cestou. Je-li však vztah s rodiči a jejich předky v nepořádku, stěžuje nám to realizaci našich možností, nedostává se nám síly ke zdravým vztahům a práci.
Samozřejmě, obzvláště u translidí je důležitým tématem také přijetí ZE strany rodičů. V konstelacích translidí se často objevují velmi složité zápletky, více zapomenutých, předčasně zemřelých členů systému a další věci, které způsobují "zablokování" lásky, jež pak nemůže proudit dál. To následně negativně ovlivňuje schopnost přijetí ze strany našich rodičů, kteří pro nás v důsledku narušení harmonie systému "nemají v srdci dost místa".
Rodinné konstelace nejsou o tom, že by se určilo, kdo to má vše na svědomí, "kdo za to může". Cílem je naopak obnovení harmonie tím, že se jde ke kořenům problémů - uzná se těžký osud dříve zemřelých, dojde k znovupřijetí zapomenutých členů systému, vrátí se vina tam, kam patří, vzdá se úcta všem v předchozích generacích a tak se postupně obnovuje cesta pro vzájemnou lásku a porozumění.
Velkou výhodou této metody je to, že k práci není nutná účast všech členů rodiny. Rodinné konstelace probíhají ve skupině, kde si klient vybere zástupce za členy svého rodinného systému i sám za sebe a postaví je v prostoru tak, aby jejich rozmístění vyjadřovalo vztahy v jeho rodině, podle toho, jak to sám cítí. Díky jedinečnému rozmístění a naladění se zúčastněných vznikne energetické pole rodiny, z něhož se přenáší přes podvědomí do vědomí pocity a myšlenky původních členů rodiny a tak dochází k postupnému zviditelnění, pochopení a uvolnění zablokovaných vztahů mezi jednotlivými členy rodiny.
|
|
Roky praxe ukazují, že tito zástupci dokáží určit pocity skutečných
členů systému často velmi přesně a dokonce se stává, že se někdy v
průběhu práce objeví nějaké rodinné tajemství (např.incestní vztahy).
Na závěr konstelace klient do konstelace vstoupí - vymění se se svým
zástupcem a procítí své místo v harmonizovaném rodinném systému.
Metoda přináší užitek všem účastníkům. Je možné se účastnit zcela pasivně, jen jako pozorovatel, kdy účastník nestaví svůj systém a odmítne i účast v cizí roli. I samovolné pozorování však může být hodně obohacující a často i emočně silné. Efekt to má i pro ty, kdo stojí v systému jako představitelé. Díky tomu mohou velmi intenzivně prožít celou řadu rolí a jejich variant. To je může velmi obohatit a pomoci při fungování v jejich skutečných rolích v reálném životě. Velmi významný bývá i prožitek role, jejíž prožití jim život neumožnil - jistě není nutné vyzdvihovat, že u translidí to platí dvojnásob..:)
Rodinu a osudy k ní patřící si vybrat nemůžeme, to vše je navždy
součástí nás samotných. Zvolit si můžeme cestu slabosti či síly, to,
zda se od života oddělíme a nebo se budeme cítit jeho součástí,
spojeni s celkem. V tom je naše pravá svoboda. A právě o tom jsou
rodinné konstelace: nalézt svou sílu a poznat, že nejsme
sami. Každý z nás je součástí většího celku.