Náš vztah trvá 7 měsíců a když jsme se s Míšou poznali, tak ještě nenavštěvoval Hanku Fifkovou a neměl za sebou coming out.
Informací jsem měla dost, četla jsem o tom knihu a spousta článků, protože to není můj první FtM partner.
Napsal mi to ještě, než jsme se viděli osobně a měl velký strach, že to pro mě bude překážka a že ho nebudu chtít.
Měla jsem radost, protože myslím, že FtM jsou nejlepší partneři. Míšovi se hodně ulevilo, že mi to nevadí.
Moje rodina je hodně tolerantní a všichni Míšu přijali dobře a jednají s ním jako s mužem.
Mezi námi je věkový rozdíl 11 let a sama mám 13letou dceru, takže žádné jiné neplánujeme. Dcerka bere Míšu pomalu jako tátu, protože biologický otec o ni nejeví zájem.
Odlišná anatomie u partnera mi nedělá vůbec problém, protože jsem předtím měla vztahy se ženami.
Se sebou si nějak hlavu nelámu, vím o sobě, že s biologickým mužem být nemohu a s lesbou také ne, takže sebe neřeším a ostatní lidi také ne, je mi jedno, co si kdo myslí.
Spokojenost je velká z obou stran. Nevýhody nejsou žádné.
Omezení nejsou žádná. Obavy mám pouze z toho, aby se z něj po hormonech nestal moc velký „tvrďák“, protože je hodně citlivý a mně se to líbí. Ale u každého je to individuální a Míša je moc hodný, takže si nemyslím, že by ta změna byla nějak rapidní. Obohacení cítím každý den, protože nás ten vztah plně naplňuje a jsme spolu šťastni.
Partnerkám bych chtěla vzkázat, aby byly svým trans mužům oporou, protože procházejí složitou životní etapou. A klukům bych vzkázala, aby se nebáli do přeměny jít a neměli strach z okolí.