Vteřiny rozprchly se jako hejno vrabců
v předjarním ránu, jež v šeru rozjímá.
Jedna chce modlitbu a druhá knihu veršů
a v další vzpomínka mne přišla objímat.
Nejasná vzpomínka se ztrácí v nedohlednu
a nejmilejší knihy veršů z ruky padají.
Za oknem holé větve do věčnosti míří
jsou pokorné v modlitbě, s níž vzkříšení čekají.