Nový pohled na genitálie a gender

Připadá vám, že tito lékaři zaujímají výjimečně osvícený postoj v otázce eventuálního upuštění od "napravování" intersexuálních genitálií? Není tomu tak. Výroky lékařů z nemocnice v Leedsu se totiž týkají rekonstrukce částečně či zcela amputovaných prstů na rukou, která se provádí transplantací některého z prstů na noze dítěte.

Srovnání chirurgického zákroku prováděného na rukou s chirurgickým zákrokem prováděným na genitáliích je velmi přínosné, neboť – přestože v mnoha ohledech jde o totéž – fakt, že ruce nejsou zatížené žádnými genderovými konstrukcemi, nám umožňuje spekulovat o tom, jakým způsobem se zde projevují rozdílné přístupy lékařů k oběma operacím. Není pochyb o tom, že oba zdravotní stavy (amputovaný článek prstu i intersexualita) vyvolávají u rodičů obavu z chirurgického zákroku a o další osud jejich potomků. V obou případech jsou také rodiče – nezávisle na tom, k jakému rozhodnutí nakonec dospějí – přesvědčeni, že mají na srdci především dobro svých dětí.

Při obou typech zákroků je třeba brát ohled jak na funkčnost, tak na vzhled, a v obou případech jde také v určitém smyslu o výměnu typu "něco za něco". Někteří rodiče dětí s chybějícími prsty vnímají výslednou podobu ruky jako "úhlednou" a přestože chirurgický zákrok může teoreticky zvýšit funkčnost končetiny, její vzhled může po operaci působit nenormálně. Dětem s lehčím postižením může transplantace zajistit lepší vzhled, zlepšení funkčnosti však již nebude tak výrazné.

Při chirurgických úpravách genitálií dochází – jak jsem ukázala v předchozí kapitole – k obětování funkčnosti ve prospěch vzhledu, přičemž ne vždy bývá vytouženého vzhledu dosaženo. Skutečnost, že u tělesného orgánu, který je téměř neustále zakryt (ve srovnání s rukou), tolik záleží na vzhledu, je pak dalším důkazem, že tu jde o víc než o samotný orgán.

Věcný přístup, který se uplatňuje při poradenství ve věci chybějících prstů, by se dal uplatnit i při léčbě intersexuality, pokud by se nám podařilo zbavit ji veškerých genderových souvislostí. Velmi inspirativní může v tomto ohledu být následující pokus s výroky rodičů dětí s chybějícími prsty, kteří se rozhodli upustit od chirurgického zákroku, a zkusit je (lehce obměněné) vložit do úst rodičů intersexuálních dětí:

Skutečný citát: Brali jsme to tak, že k naprosté spokojenosti nepotřebujeme prsty ani transplantované prsty u nohou.
Obměna: Brali jsme to tak, že k naprosté spokojenosti nepotřebujeme vaginu.
Skutečný citát: Učitelka nám řekla, že naše dcera se velmi hezky obléká, lépe než většina ostatních dětí.
Obměna: Učitelka nám řekla, že náš syn už umí samostatně močit a že ostatní děti pořád ještě musejí chodit na nočník.

Jelikož léčba intersexuality je vnímána jako naléhavější než případ dětí s chybějícími prsty na rukou, rodiče si ve druhém případě mohou při zvažování případného chirurgického zákroku dovolit dostatek času na vyhodnocení poskytnutých informací a na důkladnější zpytování svých citů. Navíc mají dost času na to, aby celou záležitost probrali s dítětem. Gender je naproti tomu záležitostí tak křehkou, že je třeba jej adekvátním způsobem určit pokud možno ještě tentýž den.