Naproti tomu transsexualita pravděpodobně zůstane v lékařských manuálech a to především pro skutečnost, že je mnoha klienty vyžadována a s větším či menším zdráháním i nabízena velmi specifická a náročná somatická léčba spočívající v hormonální substituci a SRS. V budoucnu může sice sílit tlak na vynětí transsexuality z klasifikací nemocí ze strany transaktivistů, ale jen těžko nalezne podporu v odborných kruzích, stejně jako mezi mnohými transsexuálními lidmi a to přesto, že v etiologii a rezistenci proti změně patrně není mezi homosexualitou a transsexualitou větší rozdíl.

Realističtějším a smysluplnějším krokem by mohlo být klasifikování transsexuality jako somatické poruchy, ale ani to se patrně nedá očekávat v nejbližších revizích lékařských klasifikací.

Naproti tomu v otázce transvestitismu dvojí role je možné všechno od jeho zrušení přes redefinici až po ponechání současného stavu. Informací o etiologii a eventuální rezistenci tohoto fenoménu je relativně málo, ale dají se očekávat podobnosti s homosexualitou a transsexualitou. Přesto nejspíše nebude mít tato skutečnost větší vliv. Rozhodující budou spíše další nozologické diskuse. V budoucnu může dojít také ke zrušení transvestitismu jako diagnózy vůbec, přičemž je otázkou, zda genderová dysforie nesplňující kriteria pro transsexualitu bude nějak jinak uvedena v psychopatologických klasifikacích či nikoliv.

Diskuse o vynětí GID v dětství z psychopatologických klasifikací bude patrně v příštích letech pokračovat. Domnívám se, že existují dva dobré důvody odůvodňující toto vynětí. Především je jím skutečnost, že obvyklým vyústěním GID v dětství je homosexuální orientace v dospělosti, která sama za patologii považována není. Druhým je skutečnost, že hlavním problémem dětí s GID je diskriminace a odmítání, přičemž zařazení tohoto chování mezi psychopatologii k jejich destigmatizaci rozhodně nepřispívá.

Navíc zařazení GID v dětství mezi psychopatologii do jisté míry ospravedlňuje, jak zásahy snažící se o změnu této identity, tak žádosti rodičů o provedení takových zásahů. Nedomnívám se totiž, že by behaviorální ovlivňování dětí s GID ve smyslu změny genderové identity bylo eticky ospravedlnitelné.