Podstatně jiným problémem je transvestitismus ve spojení s genderovou dysforii respektive další přechodné formy mezi transvestitismem a transsexualismem. Ani zde si netroufám předjímat další vývoj oficiálních klasifikací, ale domnívám se, že koncept genderové dysforie je přes svou historičnost mnohem lepším vodítkem pro posuzování těchto záležitostí. Nedomnívám se však, že by podobný koncept musel mít nezbytně výraz v psychopatologických klasifikacích. Alternativním řešením by bylo rozšířit diagnostická kriteria pro transsexualismus anebo ho prostě uvádět jako suspektní, neboť například transvestitismus dvojí role je velmi často pouhou přestupní stanicí při jeho rozvoji.

Kromě toho existuje nepatologický koncept termín trangenders, který sjednocuje genderově nonkonformní lidi bez ohledu na to, jakým způsobem praktikují své cross-genderové cítění. Tento pojem má tu výhodu, že obchází všechny problémy s dělením na transsexuály a různé varianty transvestitismu, avšak pro klinickou praxi je právě svým nepatologizujícím přístupem nevhodný. Další vývoj v tomto směru je značně nepředvídatelný, přičemž na něj bude mít vliv také eventuální redefinování transsexualismu na somatickou poruchu, pokud někdy k něčemu takovému dojde.