|
Krásnou kazuistiku vyvracející toto zjednodušení nám poskytl sám Money. Případ publikovaný jako případ Jane či Joan se zdál být ideální pro potvrzení Moneyho myšlenek. Šlo o případ dvou bratrů, jednovaječných dvojčat. Jeden z nich přišel při chybně prováděné obřízce o penis a byl na radu Moneyho podroben primitivní změně genitálního pohlaví a vychováván jako dívka. Jelikož přišel o penis ve věku 8 měsíců, tedy ještě před začátkem druhého roku života, který byl podle Moneyho klíčový pro formování genderu, měl být schopen vyrůst v genderově konformní ženu. Pokud by se opravdu podařilo vychovat Jane/Joan jako ženu a jeho/jejího bratra Briana jako genderově konformního muže, byl by to přesvědčivý důkaz o rozhodujícím vlivu výchovy na utváření genderu. Zpočátku se zdálo, že se Moneyho předpoklady potvrdily, a v roce 1972 publikoval Money tento případ v knize "Man & woman, boy & girl" jako klíčový důkaz potvrzující rozhodující vliv učení na utváření genderu (Colapinto 2001). Teprve v roce 1997 vyšlo najevo, že Jane/Joan se v rozporu s Moneyho tvrzeními neadaptoval v ženské roli a po nástupu puberty se rozhodl pro změnu pohlaví zpět na mužské. Stalo se tak přesto, že se jej Money tvrdě direktivními zásahy snažil vychovávat jako ženu. Tím se nakonec celý případ stal symbolem vyvrácení řady Moneyho teorií a úpadku jeho vědeckého vlivu, který začal již v osmdesátých letech (Colapinto 2001). Bylo by samozřejmě zjednodušením tvrdit na základě tohoto jednoho případu, že genderová identita je vrozená a nezávislá na genderové roli dané výchovou. V každém případě se však ukázalo, že vztah mezi genderovou identitou a genderovou rolí je mnohem složitější, než Money a jeho následovníci předpokládali.
Lze tedy mluvit přinejmenším o
dvou značně nezávislých aspektech genderu, a proto je třeba používat tento pojem velmi
opatrně s distancí od Moneyho pojetí, které stále přetrvává u části odborné veřejnosti
zejména pak v prostředí gender studies (Onrisová, Bianchi. 2000, s.169) |