Aimée a Jaguár
Pozoruhodný pohled do života Berlína ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století popsala rakouská spisovatelka Erica Fischer ve své knize Aimée a Jaguár, která se roku 2003 dočkala i českého vydání v nakladatelství One Woman Press. Jedná se o příběh lásky dvou berlínských žen Lilly Wust zvané Aimée a Felice Schragenheim přezdívané Jaguár.
Fischer použila velmi neobvyklou formu zpracování, při které kombinuje románově pojaté vyprávění s výpověďmi pamětníků a písemnými dokumenty, které se o jí o tomto vztahu podařilo získat. Vzniká tím neobyčejně plastický popis, který zrcadlí jak osobnosti obou hlavních hrdinek tak prostředí Berlína válečných let. Kromě fotografií, dopisů, deníků a vzpomínek pamětníků kniha rovněž obsahuje básně, které psala Felice (Jaguár). Kniha v německém originále poprvé vyšla v roce 1994, avšak české vydání vychází z rozšířeného textu, který na základě některých nových informací vydala Erica Fischer v roce 2002.
Hlavní protagonistky knihy Aimée a Jaguár se v mnoha směrech vymykají mnoha stereotypům spojovanými s obdobím druhé světové války. Lesbický vztah Lilly a Felice je sice ústředním motivem knihy, avšak jen málo souvisí s utrpením homosexuálních lidí v období nacismu, neboť ani jedna z nich nebyla stíhaná za projevy svojí sexuální orientace. Příběh Felice je osudem Židovky, která zahynula v koncentračním táboře pro svůj židovský původ. Není však v žádném případě příkladem odevzdanosti a pasivity, která bývá spojována s obětmi holocaustu. Žije s falešnými doklady v Berlíně, kde se aktivně účastní odboje a v této souvislosti využívá svého postavení novinářky ve dvou nacistických novinách.
Rovněž Lilly (Aimée) není typickým příkladem člověka, který ukrývá Židy před gestapem. Jako žena aktivního nacisty do značné míry přebírá názory svého muže, ačkoliv její otec je přesvědčením komunista. Teprve, když pomáhá své lásce Felice, začíná alespoň částečně vnímat, co se v Německu čtyřicátých let děje. Velmi neobvyklé je i to, že přes zatčení Felice není Lilly uvězněna, neboť předstírá, že vždy věřila nacistické krycí identitě své přítelkyně. Ještě neobvyklejší je fakt, že i po zatčení Jaguára pomáhá dalším třem Židovkám, ačkoliv je pod dohledem gestapa. Právě tato atypičnost obou hlavních postav umožňuje vidět mnoho historických událostí v jiném světle než je obvyklé.
Na motivy knihy Aimée a Jaguár byl v roce 1999 v Německu natočen stejnojmenný film, který však mnoho příběhů a postav významně přetváří. Ačkoliv se jedná o působivé zpracování, přesto postrádá autenticitu původního příběhu. Film nabízí silný obraz lásky v dobách zla, avšak nejednoznačnost, kterou v sobě nese polodokumentární styl knižního originálu, dává lepší možnost zamyslet se z nového úhlu pohledu nad historií druhé světové války. Pokud hledáte jednoduché příběhy a jednoznačně vyznívající postavy, potom vás kniha zanechá poněkud zmatené. Děj filmu je ve srovnání s knižní předlohou možná více působivý, avšak skutečné osudy Aimée a Jaguára jsou mnohem zajímavější a složitější než mohl zachytit film.
