Testosteron

Lidský organizmus produkuje velký počet chemických sloučenin, které již v nepatrném množství (řádově několik miligramů za 24 hodin, ale i méně) řídí a ovlivňují bezpočet biochemických reakcí. Jsou vyráběny speciálními žlázami, které své produkty vylučují přímo do krve.
Takovéto látky se nazývají hormony (z řeckého hormaó – budím k činnosti). Testosteron patří mezi takovéto hormony. Každý hormon má své specifické působení a testosteron patří do skupiny anabolicko-androgenních steroidů. Z tohoto slovního spojení vyplývá jak funkce testosteronu, tak i jeho chemická struktura.

Jako to funguje u biologických mužů?

Začněme slůvkem „anabolický", které zjednodušeně znamená „budující". Tedy testosteron podporuje či umožňuje ty procesy v lidském těle, které vytvářejí z látek jednodušších přijatých potravou a které jsou po rozložení vstřebávány, látky složitější. Konkrétně testosteron ovlivňuje anabolické pochody tvorby bílkovin z aminokyselin ve svalové buňce, takzvanou proteosyntézu.

A co znamená androgenní? Opět pro vysvětlení tohoto pojmu musíme „oprášit" znalost řečtiny. „Andros" totiž znamená muž. Z toho jasně vyplývá, že se jedná o hormon, který je zcela typický pro muže a vytváří jeho pohlavní znaky, a nejen to, i typicky agresivní způsob chování.

A pojem steroid? Jedná se o blízkého příbuzného cholesterolu, z něhož vlastně všechny steroidní hormony pocházejí. Tedy bez cholesterolu by se nemohly tvořit ani steroidní hormony.

Již v starověku lidé tušili, že varlata jsou zdrojem síly samců zvířat, a proto se jejich pojídáním snažili zvýšit i svoji sílu. A naopak jejich odstraněním se ztrácí síla, agresivita a další typické vlastností mužů. To dobře věděli majitelé harémů, a jejich hlídače proto kastrovali, tedy zbavovali varlat, a tím i typicky mužských vlastností. Tedy proč právě varlata? Tento samčí orgán vytváří nejenom spermie, jakožto nositele dědičnosti, ale i testosteron. Testosteron je posledním krokem celé řady na sebe navazujících reakcí. Nejlépe nám to ukáže následující schéma:

Hypotalamus -> hypofýza -> varlata -> svalová buňka (mezimozek)(podvěsek mozkový)

Toto schéma ukazuje v sestupné řadě řídící proces tvorby a využití testosteronu (u biologického muže). Mezimozek vydá prostřednictvím nadřízeného hormonu příkaz hypofýze k tvorbě dalšího nadřízeného hormonu – tak zvaného luteinzačního hormonu (LH), a ten již přímo ovlivňuje sekreci testosteronu ve varlatech. Ta vylučují testosteron přímo do krve a tou se dostane do cílových orgánů – především do svalových buněk

Varlata ale nejsou jediným, i když zdaleka nejdůležitějším zdrojem mužských pohlavních hormonů. Další je kůra nadledvinek – ta vytváří několik anabolických hormonů, ovšem v podstatně menší míre než varlata. Kůra nadledvinek je jediným zdrojem těchto hormonů u žen. Množství anabolizujících hormonů je u nich zhruba dvacetina tvorby u mužů. Množství vylučovaného testosteronu u průměrných mužů se pohybuje v rozmezí 5 až 10 mg denně. Tedy několik miligramů této zázračné chemikálie rozhoduje o tom, zdali muž bude vypadat jako muž a bude se chovat jako muž se všemi jeho typickými projevy. Tvorba testosteronu u mužů nastává až v určitém věku, a tím je dospívání – puberta.

Co vše testosteron v pubertálním věku způsobuje

• plný rozvoj primárních sexuálních charakteristik – růst a rozvoj penisu, varlat, sekundárních pohlavních žláz (prostaty, semenných váčků, nadvarlete apod.), v dospělosti tvorba spermatu ve varlatech.
• vliv na kůži a přídatné kožní orgány – typicky mužské ochlupení, zvýšená činnost mazových a potních žláz – často akné.
• vnitřní změny – zvětšení jater, srdce, ledvin, počtu červených krvinek, zhrubnutí a prohloubení hlasu.
• růst kostí a svalové hmoty včetně rozšíření ramen a hrudníku.

Hladina testosteronu ale není celý život konstantní a neměnná. V průběhu života mezi 20 a 80 lety se sníží hladina testosteronu v průměru o třetinu.

Jak je možné zvýšit hladinu testosteronu vlivem sportovního tréninku

Máme na mysli především posilovací trénink, který má vliv na nárůst svalové hmoty a síly. Tedy komponentů, jejichž rozvoj bezprostředně souvisí právě s vylučováním testosteronu.

Vhodný je trénink s vysokou intenzitou, s těžkými váhami, se zařazením kombinovaných, takzvaných vícekloubových cviků a s trváním do 45 minut. Poté již hladina testosteronu klesá. Základem takového tréninku jsou dřepy.

Jejich trénink by měl zhruba vypadat takto po rozcvičení:
1 série po 20 opakování (1 x 20) a se zvyšující se vahou provést: 1 x 15, 1 x 10, 1 x 8 + 2 opakování s dopomocí,
1 x 4 až 6 + 2 opakování s dopomocí, snížit váhu a 1 x 12 + 8 opakování, kdy po každém opakování se několikrát vydechneme a nadechneme.
Tento trénink dřepů zařadíme na začátek tréninkové jednotky.

Dřepy můžeme alternovat i s tlaky na leg pressu se zachováním stejného principu. Dalším vynikajícím cvikem na stimulaci testosteronu jsou i mrtvé tahy. Testosteron, stimulující tréninkovou jednotkou, zařazujeme jednou za osm dní, protože efekt několik dní přetrvává. Každý vysoce intenzivní trénink zvyšuje hladinu testosteronu, sice ne v takové míře jako výše popsaný, ale může jeho účinek prodlužovat.

Druhá možnost jak přirozeným způsobem zvýšit hladinu testosteronu je použití speciálních doplňků výživy. Samozřejmě i přirozená strava ovlivňuje hladinu testosteronu a hlavně nesprávnou stravou, či nesmyslnými dieteckými postupy toho můžeme hodně „pokazit". Dlouhodobá beztuková dieta (méně než 10% tuku) prokazatelně omezuje tvorbu testosteronu, protože organismu chybí výchozí „materiál" – tedy cholesterol jako látka tukové povahy. Jednoznačně snižuje produkci testosteronu přílišná konzumace alkoholu a kouření.

Historie umělého testosteronu

Synteticky připravený testosteron je pro organismus k nerozeznání podobný od vlastního, a proto vnějším příjmem je možné jej zcela nahradit. První pokusy získat testosteron, byť ne umělý, se datují již ke konci 19. století. Původní snaha byla orientována na získaní testosteronu většinou z býčích varlat. V tomto ohledu byl významný rok 1926, kdy se podařilo z několika tun (!) varlat izolovat pouhopouhých 20 mg testosteronu.

Výzkum a vývoj pokračoval, až ve 40. letech 20. století se započalo s výrobou syntetických sloučenin testosteronu. A hned došlo i k jeho zneužití – německými nacisty v průběhu 2.světové války ke zvýšení agresivity německých vojáků. Tytéž látky byly po válce podávány vězňům z koncentračních táborů ke zvýšení jejích tělesné hmotnosti.

Aplikace testosteronu se rozběhla hned v počátku dvěma paralelními směry – jako léku v indikovaných případech a ve sportu jako dopingový prostředek.


Rozeznáváme několik lékových forem a všechny jsou k dostání na předpis v lékárenské síti. Nejobvyklejší forma testosteronu je injekční (Agovirin, Testoviron, Sustanon, Omnadren), spíše ojediněle v kapslích (Undestor). Dokonce se vyvinula forma náplastí, která se přilepí a testosteron proniká přes pokožku. Používání má ale i celou řadu kontraindikací a nežádoucích účinků. Injekční formy zatěžují játra. Testosteron zadržuje soli a vodu v podkoží, proto může způsobit problémy s ledvinami.