Poslední údaj na internetové stránce Amandy Learové pochází z prosince 2000. Nejčerstvější události jejího života jsou tak ve stejné mlze jako ty nejranější. Tvrdí, že její matka byla rusko-mongolského původu a otec prý byl Angličan. V tomto bodě ji pamětníci usvědčují ze lži s připomínkou, jak se v polovině 60. let formálně vdala za skotského studenta, aby získala britský pas.
Uvádí, že se narodila roku 1946, ale mnozí posouvají letopočet o pět, ba i o sedm let dozadu. Šířila kolem sebe legendu, že je přeoperovaný muž, a pak zaskočila veřejnost tvrzením, že šlo jen o reklamní trik, který vymyslel David Bowie, sám toužící po téže image. A lze-li opět věřit očitým svědkům, a ne jen vlastním uším při poslechu jejího barytonu, lhala až v druhé fázi.
Pohlavní obojetností se stala na čas inspirací pro latentního homosexuála, impotentního génia Salvadora Dalího. Toto tvrzení se zakládá na pravdě.
Právě fakta z Dalího života, jak je shromáždil a jeden po druhém ověřil jeho životopisec Ian Gibson, dělají v legendě Amandy Learové trhliny. Podle něj se Amanda vyloupla v první polovině 60. let z travestitního tanečníka Alaina Tapa, a to "operací číči", jak tomu sám roztomile říkal.
Pod uměleckým jménem Peki d'Oslo pak vystupoval v travesti show v Londýně, Berlíně, New Yorku i v pařížském Carrouselu, kde zaujal Dalího. Amanda sama trochu přičichla k malování, které krátce studovala, ale pak zvolila dráhu modelky. Jejích 176 cm ozdobilo obálky Marie France i Elle a zlákalo Davida Bowieho. Když uslyšel její hlas, posílený láskou k whisky i kouřením, trval na tom, že musí zpívat, a taky se o to přičinil. Amanda měla se zpěvem jisté zkušenosti, neboť jejím travestitním číslem byla i Marlene Dietrichová. Smlouva, kterou podepsala v roce 1975, a první nahrávky z ní však udělaly královnu zcela odlišného žánru, totiž diska.
Po prvním albu I´m A Photograph z roku 1977 přišlo dvanáct dalších. Popularita Learové neobešla ani naše kraje - zejména skladbou Follow Me ovládla i naše diskoparkety. Nebylo to však nic proti jejímu úspěchu v SSSR. Počátkem 80. let se tam umístila v bizarní trojici nejoblíbenějších interpretů se Streisandovou a Pink Floyd. V té době se stala moderátorkou italské televizní talk show, ale také vystavovala v Londýně obrazy. A když na sklonku 80. let opadla vlna zájmu o disco, sepsala román Nesmrtelná a pak se vrhla do práce pro televizi.
V roce 1995 vystoupila v Paříži na Disco-reunionu s podobně zapadlými hvězdami Grace
Jonesovou, Boney M. a Glorií Gaynorovou. Ona poslední zpráva z prosince 2000 na její
domovské stránce líčí požár jejího domu v Provenci, kde tráví většinu roku. Zahynul při
něm její manžel a oheň poškodil i Dalího umělecká díla. Snad ušetřil alespoň štětec z
jeho vlastních vousů, které své múze Amandě odkázal. Tedy alespoň jak ona tvrdí.