STUDNA TICHA
LES SAMOTY
POUŠŤ PLÁČE
MOŘE SNŮ
 
VÍRA ŽIVOTA
TOUHA NÁVRATU
STUDNOU TICHA
je život v cizím těle
Nikdo tě neslyší
jsi sama ve své cele
LESEM SAMOTY
je mezi lidmi cesta
Když duše se liší
spatří ji jeden ze sta
POUŠŤÍ PLÁČE
se brodíš každodenně
Dlouhá pouť marná je
z mužského těla k ženě
MOŘEM SNŮ
opájíš sama sebe
Po smrti do ráje
že nepřijme tě nebe
VÍRA ŽIVOTA
ti nedá blaženosti
a Ten Co Všechno Ví
snad řekne: „Zkoušek dosti!“
TOUHA NÁVRATU
pak bude vyslyšena
Mocný hlas promluví:
„Zrodíš se jako žena!“
… … …
A když to nevyjde?
Pak prosím, Dobrý Bože,
ať milost zapomnění
přikryje moje lože…
EPITAF
A na hrob napište…
…a co byste tam psali?!
Jen smajlík „|||-_-||| Petula”
snad v kámen vytesali…
(31.10.01)