Ahoj Karle (a všichni čtenáři), Tvůj článeček je tady reĺativně dlouho a čtu ho asi už po třetí. Vždycky se mi moc líbil :) hlavně tím, jak je přímočarý a svobodomyslný. Ale dneska mám po přečtení zároveň ještě tak nějak chuť přihodit komentář ke dvěma věcem, o kterých píšeš:
1) "A nejenom doktoři, ale i mystikové (nevím, jestli to můžu takhle zobecňovat, já mám zkušenost jenom s jedním) se na operaci nedívají dvakrát pozitivně."
Zobecňovat se opravdu nedá. I u nás v Čechách je určité procento odborníků, kteří se na zákroky spojené s tzv. změnou pohlaví nedívají vyloženě odmítavě. Je to sice (zatím?:)) relativně nepatrné procento, ale je. Podobně je to i s mystiky. Osobně si myslím, že zásadní roli hraje osobní zkušenost a čas - jak u nás "translidí", tak u lidí, kteří translidé nejsou.
Chci tím říct pouze to, že na fenomén transsexuality se lze dívat různě a výsledný postoj člověka (ať už on sám transčlověkem je nebo - jako v případě tvého mystika - není) záleží na mnoha a mnoha věcech. Existují i "mystici", kteří celkem přirozeně tento fenomén uznávají a respektují (viz. Yoshiyukiho příspěvek o rodinných konstelacích).
2) "Ať už si o nás myslí kdokoli cokoli, pokud nezažil, jaké to je necítit se ve své kůži, tak s ním soucítím. Je to ubohé nevědomé individuum...Já lituju opravdu všechny lidi, kteří nás ponižují..."
Karle, já si myslím, že mám přibližně představu, cos tím chtěl říct, ale... :) Ja bych to upresnil asi takhle:
Mám soucítit s někým, kdo je v tomto směru v pohodě? Proč? :) to není nutné. Jsem prostě rád, že dotyčný je v pohodě, protože TRS bych nikomu, fakt nikomu nepřál. Soucítit mohu s někým, koho postihlo nejaké (jakékoli) neštěstí. Ale Tebou popisovaná nevědomost sama o sobě podle mne není neštěstí - pouze logicky vyplývá z toho, že si dotyčný nedokáže představit jaké to je zažít stav TRS. Tebou popisovaná nevědomost je tudíž vlastně štěstí (a hned bych ho bral všema deseti :D) Takže dotyčnou osobu bych já osobně nenazval ubohým nevědomým individuem - já bych spíš volil označení třeba "happy person" :) A myslím to vážně. Starostí máme v životě každý dost, ale ten, kdo na vlastní kůži nemusí řešit TRS, je z mého pohledu fakt "happy person". Podobně jako někdo, kdo nikdy nemusel řešit nerozlousknutelný problém, proč zrovna jeho dítě zemřelo tak malé, nebo proč zrovna on má metastázy v uzlinách.
A teď ještě k druhé části citátu "lituju opravdu všechny lidi, kteří nás ponižují..."
Já se s Tebou dnes nechci vyloženě přít o slovíčka :) ale já takové lidi v žádném případě nelituju. Naopak, všude tam, kde to dokážu a kde na to budu mít, se jim hodlám postavit do cesty. Víš, ani zdaleka ne všichni takoví lidé jsou totiž Tebou popisovaní "nevědomí", kteří si nedokážou představit jaké to je. Spousta jich se s tímto jevem třeba už i setkala, ale holt si myslí, že mají patent na rozum a právo vyhlašovat normativní pravidla. Takže ať už vědomý nebo nevědomý, když (nejen) nás bude někdo ponižovat, holt budeme on a já stát na protějších stranách barikády.
A ještě poslední věc, která je ale možná nejzásadnější: v jednom odstavečku píšeš o FtoM, jak stačí oléknout staré džíny a člověk se hned cítí lépe. To mohu jen potvrdit :) Proč ale ve stejném odstavci píšeš o mužích, kteří si chtějí vyjít do ulic jako ženy, je mi záhadou - asi píšeš o MtoF, vidˇ? Ale je ti jasný, že MtoF by o sobě pravděpodobně málokdy napsaly že jsou muži co si vyrazily na podpatkách? :) Já vim,myslel jsi to dobře. Jen bych chtěl říct, že v podobné situaci jako Ty (a nebo já) vůči MtoF je většinová společnost vůči translidem. Nekdy je prostě těžké si představit něco, co se natolik vymyká naší osobní zkušenosti.
Vyjadřuji se srozumitelně?
No, jak jsem si to tak po sobě přečetl, je ten můj komentář trochu jako ostnatý drát, co? To bude tím, že dneska nemám úplně optimální den. Nevadí. Bude líp. Doufám, že mi rozhodná nálada vydrží :)