My a lékaři

Snad každá, ale i každý, z nás občas zajde k lékaři. Ať už jde o běžné preventivní prohlídky u "obvoďáka", nebo stomatologa, nebo třeba prohlídka před nástupem do zaměstnání. Pokud se stane, že Vás přeci jen skolí nějaký neduh, je frekvence návštěv medicínských pracovišť častější. My, lidé s diagnózou F64.0 si to, zvlášť ve chvíli, kdy se rozhodneme pro fyzickou přeměnu pohlaví, užíváme dvojnásob.

Je lidské, že na lékaře lidé pohlížejí jako na autoritu a právem, mnohdy je totiž život či zdraví pacienta jen v rukou toho konkrétního specialisty. Jak říkám, přirozená autorita k lékařskému stavu, k tomu sterilní prostředí ordinací a nemocnic, bílé pláště, latinská slova,... to vše evokuje v pacientech podvědomý strach a ostych. Existuje ale, krom medicínských postupů i další důležitý aspekt úspěšné léčby, a to je důvěra a vztah pacient-doktor. Pokud jste před doktorem ve stresu a on toho nepatřičně zneužívá třeba v tom, že se cítíte ponižovány, jistě to ničemu neprospěje. Časopis Žena a život přinesl před nedávnem velký článek právě na tohle téma. Zamyslela jsem se, a protože sama vím, že lékaři a personál jsou jen lidi, tudíž dobří a zlí, ale hlavně omylní, ráda bych shrnula některé fakty, které je dobré se vstupem do ordinace znát.

První věcí jsou Práva pacienta. Vydala je snad lékařská komora, a pokud se nemýlím, od jisté doby by měly viset v každé čekárně lékaře. Ty tady opisovat nechci, ale chci obecně shrnou jakési nepsané zásady pacienta.

Je třeba si uvědomit, že už dávno neplatí nějaká regionální příslušnost do obvodu toho kterého "mudra", ale že existuje SVOBODA VOLBY lékaře. Nelíbí se Vám přístup jednoho?? Hupky jinam. Je dobré si zjistit co je kdo zač, než k němu vstoupíme.

Při lékařských procedurách zapomeňte na ostych. Pracuje se na Vašem těle a vy máte právo vědět, co Vám lékař dělá a proč. Lékaři mají dokonce zákonem stanovenou povinnost pravdivě Vám sdělit skutečný stav věci. Nelze tedy uplatňovat tzv. milosrdné lži, pokud je to s Vámi nedejbůh zlé.

Při tom všem je dobré ptát se i na jiné alternativy léčby. Na jednu chorobu existuje několikero metod a medikamentů. Je sice v rukou lékaře, aby navrhl pro Vás nejideálnější postup, ale je jen Vaším rozhodnutím, zda na něj přistoupíte, nebo budete striktně trvat na jiné metodě. Pochopitelně, že budete seznámeni i s rizikem Vámi zvoleného postupu, přeci jen roky na medicíně strávil lékař a ne Vy!

Od toho je jen krůček k domnělému ponižování důstojnosti. Vím, že každý člověk může svým dílem přispět rozvoji medicíny, ale rozhodně nemáte povinnost nechat se okukovat partu mediků na praxi. máte plné právo podobnou věc odmítat. Rovněž tak při svlékání se. Není nutné tak činit ihned, ale máte právo na zdůvodnění stran lékaře, proč je to tak nutné a máte i právo, aby ordinaci v tu chvíli opustila třeba i sestra, pokud ji lékař pro tu chvíli nepotřebuje.

Posledním právem, které je dobré si uvědomit, je právo na milé a vstřícné jednání, ovšem pozor, oboustranně! Nebuďte nevrlí, ale nenechte se do ničeho vmanipulovat. Lékař je tu pro pacienta a ne naopak.

Rozhodně máte právo znát jméno onoho lékaře. Pokud se Vám jednání doktora z nějakého důvodu nelíbí, nebo nejste prostě spokojeni, máte právo na stížnosti. Pochopitelně, že písemná má větší váhu. Stěžovat si lze na ředitelství toho kterého zařízení, případně na Ministerstvu zdravotnictví ČR (Palackého nám.4 120 00 Praha 2), nebo na České lékařské komoře (Roentgenova 1 150 00 Praha 5 nebo Vídeňská 6 772 00 Olomouc), nebo na své zdravotní pojišťovně.

Hodně zdaru a dobré lékaře.......