Ahoj Lucie
musim rict ze jsem na tom trochu podobne jako ty. Taky se porad snazim drzet v mantinelech a delam vsechno proto "aby ten divny pocit odeznel", ale ten pocit, ze je vsechno spatne, neslabne a v prubehu let spis pomalicku sili. Vzdycky si najdu nejaky zpusob jak to na cas prehrat, ale nikdy to nefunguje porad - ani tvrde posilovani ("Udelam ze sebe poradnyho chlapa!"), ktere zpusobilo jen to, ze mam svalnatejsi ruce a sirsi ramena, ale necitim se kvuli tomu vic jako chlap; ani workoholismus ("Budu porad pracovat a nebudu mit cas na blby myslenky!"), ktery zpusobil, ze kdyz jsem mel po dvou letech par dni volno, tak me to nejak dohnalo a moje zoufalstvi bylo vetsi nez kdy jindy; ani bojove umeni ("Vymlati mi to z hlavy!"), protoze to proste nemam v krvi a nedovedu nikoho prastit (proboha proc bych mel nekoho prastit?

)
Tim vsim jen chci rict, ze ten pocit, ze zijes ve spatnem tele, sam neodezni at se clovek snazi jak chce. Je to jako by si moodrooky clovek rikal ze ta modra barva odezni a casem bude zelena

Takze je jen jedna moznost - najit odbornika, ktery ti to pomuze resit a erudovane ti poradi, co bude nejlepsi se sebou delat (u nas treba Hanka Fifkova

- ma spoustu zkusenosti a urcite ti pomuze (jako pripravu si muzes poridit docela slusnou publikaci Transsexualita od nakladatelstvi Grada)).
A objednej se co nejdriv, cekaci doby jsou docela dlouhe
Drzim ti palce