Diskusní klub

Musím se přiznat, že jsem se hrozně dlouho styděla vyrazit mezi lidi. Bála jsem se pohledů, úsměšků .... . Strašně jsem po tom ale toužila.
Chodím už druhým rokem, občas zajdu do kina, občas na kafe s nějakým kamarádem a je ten nejlepší relax jaký si dokážu představit. Prostě si zajít na kosmetiku a odcházet jako jiný člověk je paráda. Co vy?

Můžu potvrdit, že je to opravdu velká relaxace být venku mezi lidmi jako žena. Důležité je mít nějaký program, někam, případně s někým, konkrétně jít. Ono jít se předvádět jen tak na ulici nemá moc význam a končí to právě těmi úšklebky a posměšky jak píše Jolana. Zejména při prvních výletech ven je dobrá a skoro nezbytná opora v kamarádce nebo kamarádovi. Zajít třeba na kafe a pokecat je opravdu velmi příjemné. Navíc dva nejsou tak nápadní jako jedna. Já chodím ven už více jak 20 let. Pokud by někdo potřeboval konkrétni radu tak ráda pomůžu.
Mirka

potrebovala bych radu a dekuji za to jste napsaly nechci chodit ven jen tak a doma se citim tak moc dobre nez kdybych vysla ven a lidi by zase rekli, podivej se na neho! Na co si hraje? Nevim, ale tak jsem vychovana a vim, ze to tak bude, ale to musime zvladat tak hledam oporu v lidech kteri mi mohou rozumet, ja si myslim, ze jim, rozumim jen to krasne vam preje L.

Podle meho, spolecnost bude cim dal vic tolerantni k nam. Je to nezvratne.

Souhlasím, hlavně, aby to nebylo až za sto let!
Ale jsem taky optimistka