Milá Martino,
vítáme tě na našich stránkách a děkujeme za milou chválu!
Podle toho, co píšeš, by se opravdu mohlo jednat o TS, jak to bravurně nazvala Cassandra, "z kamaráda na kamarádku..."
Je-li tomu opravdu tak, pak bych ráda vyslovila svůj názor na tvůj další postup.
Nejhorší varianta podle mě je čekání až ti to řekne sama...
Mnoho translidí se v začátcích svého coming-outu bojí komukoli svěřit, mají z reakce okolí často až panickou hrůzu. A nezáleží skoro vůbec na tom, jak moc jsi milá a tolerantní a všechno, předmětem obavy tvé kamarádky může právě to, že přes všechnu svou chápavost možná zrovna tento problém bude výjimkou a ty jej nebudeš schopná akceptovat...
Představ si, že bys měla nějaké tajemství a dlouhá léta by ses bála vyjít s tím ven a strašně bys to pořád řešila a trápila se a nakonec (třeba v 80letech) bys konečně sebrala odvahu a řekla to a tvoje okolí by ti odpovědělo: "No my jsme to celou tu dobu věděli, ale chtěli jsme, abys nám to řekla sama, zajímalo nás, jestli to dokážeš..."
No nebylo by to na zabítí?
Na druhou stranu ani položení přímé otázky není právě nešťastnější...
Jednak taková otázka není slušná, protože do toho v zásadě nikomu nic není, a to i tehdy, když jsou tvé úmysly nepochybně jen ty nejlepší, navíc je docela možné, že tvá kamarádka ještě není na takové sdělení připravena.
Ještě mě napadá další aspekt, někteří translidé jsou velice hrdí a chtějí si svůj coming-out sami naplánovat a řídit, tj, nechtějí být k němu dokopáni.
Jak sama cítíš a také píšeš, tato situace je velmi choulostivá a musí se na ni od lesa
Řešila bych to tak, že bych se v nějakém diskrétním prostředí sama před kamarádkou zmínila o tématu transsexuality (a jen tak mimochodem bych třeba uvedla i adresu našich stránek

), řekla bych jí, jak mě to strašně zajímá a jak ti ubozí translidé nesmírně trpí, a jak jsou na ně lidé oškliví a jak já bych je nikdy neodsuzovala, a jak bych takovýmu člověku rozhodně pomohla a všemožně ho podpořila, kdybych někoho takovýho znala a jak je to vlastně škoda, že nikoho takovýho neznám...
A kdybych chtěla bejt přece jen malinko rejpavá, tak bych se třeba kamarádky zeptala, co ona si o tom všem myslí
Mnoho translidí bývá zpočátku velmi ostýchavých, takže není nikde psáno, že po takovém sugestivním úvodu se ti tvá kamarádka hned svěří. Přinejmenším ale bude s jistotou vědět, že u tebe nalezne maximální pochopení a může se na tebe spolehnout. A pokud je opravdu MtF, pak bude jen otázkou času, kdy se na tebe obrátí...
Musím si malinko povzdechnout, že kdybych já měla takovou skvělou kamarádku (navíc vybavenou takto brilantními

pokyny), možná bych si ušetřila pěkných pár let trápení...
V tomto ohledu ti bohužel musím sdělit, že jsi opravdu výjimečný člověk, to "bohužel" říkám proto, že chápavost, tolerance a solidarita s translidmi jsou v naší společnosti dosud vlastnostmi pohříchu exotickými
Zdravím tě a s tebou všechny lidičky, kteří mají v sobě dost síly, aby neponižovali slabé a byli na tomto světě za opravdové LIDI!
Držím vám všem palce a snad vás bude jednou víc, než těch druhých!
P.S.
Budeme moc rádi, když nám pak napíšeš, jak to všechno dopadlo, inu, zvědavý ženský, co můžeš čekat