Když jsi můj dopis přečetla,
tvé srdce v panice zavřelo závoru
a postavilo zátarasy.
Pak s úzkostí jsi děti objala
a s zatajeným dechem naslouchala,
zda klín výčitek neútočí.
To všechno jsem já jenom tušila,
však každým nahlédnutím do prázdné dopisní schránky
se naplňoval můj úděl věčného bloudění mrazivou nocí,
jež rozdává políčky teplem zářících oken.