John Money (1921-2006)

Dne 7.7. 2006 zemřel ve Spojených státech amerických ve věku nedožitých osmdesáti pěti let známý a velmi kontroverzní psycholog a sexuolog novozélandského původu John Money. Věnoval se mimo jiné tématům transsexuality, intersexuality a homosexuality, ale i širším teoriím vzniku pohlavní a sexuální identity. Mimo jiné jako první zavedl do odborné angličtiny pojem gender v dnešním slova smyslu. Jeho vliv na myšlení v této oblasti byl obrovský, ale v posledních třech desetiletích se stále častěji objevovaly zásadní pochybnosti o hodnotě a etickém pozadí jeho výzkumných studií.

John Money se narodil v roce 1921 na Novém Zélandu, ale již v roce 1947 se vydal do USA pokračovat ve studiu psychologie, kde později absolvoval doktorandské studium na Harvardské univerzitě. Jeho kariéra měla velmi rychlý spád a již v polovině padesátých let se stal veřejně známý svými výzkumy intersexuálních jedinců. Jako intersexuální jsou označování takoví lidé, jejichž přirozené biologické charakteristiky nesou znaky obou pohlaví. Money při svých výzkumech dospěl k závěru, že jejich pohlavní identita odpovídá spíše pohlavní roli, ve které byli vychováváni, než jejich biologickým charakteristikám. Zavedl proto pojem gender, který považoval za nezávislý na biologickém pohlaví (anglicky sex). Původně používal slovo gender pouze ve spojení gender role a až později začal používat akronym gender I/R (gender identity/role), kterým vyjadřoval provázanost pohlavní identity a pohlavní role.

Právě zavedení tohoto užívání pojmu gender do moderní odborné angličtiny lze považovat za asi nejtrvalejší Moneyho odborný přínos. Money toto slovo převzal z lingvistiky, kde původně označovalo mluvnický rod. Myšlenka o odlišnosti biologického pohlaví a pohlavní role se sice již objevila dříve například v dílech Margarety Meadové, avšak Money zavedl pro tuto skutečnost speciální pojem, který podložil rozsáhlými výzkumy a prosadil v odborných kruzích. Paradoxem je, že i když se tento pojem objevil v názvu specializované vědecké disciplíny označované jako genderové studie, přesto se v mnoha přehledových publikacích nelze dočíst, kdo byl autorem tohoto termínu. Příčiny lze hledat v dalším Moneyho myšlenkovém vývoji, který byl v rozporu s paradigmaty, které se prosadily v oboru genderových studií V menší míře se na pomíjení Moneyho přínosu podílela také pozdější diskuse, která zpochybnila nejen platnost Moneyho závěrů, ale i jeho vědeckou poctivost.

V průběhu šedesátých a sedmdesátých let však Moneyho odborná reputace výrazně sílila a Money byl mnohými autoritami považován za nejvlivnějšího sexuologa své generace. Na jeho vlivu se podílela mimo jiné i schopnost mediálně se prezentovat v souvislosti s kontroverzními tématy a Money urputná bojovnost v polemikách s odbornými i laickými oponenty. Moneymu se podařilo jako prvnímu prosadit provádění takzvaných operativních změn pohlaví na zemí Spojených států amerických. Na základě jeho předchozích studií byly vypracovány rovněž značně sporné standardy pro péči o intersexuální pacienty, přičemž tyto standardy se postupně staly převládajícím odborným názorem a mnohá pracoviště z nich vycházejí do dnes, i když Moneyho původní předpoklady nelze považovat za podložené.

Money vycházel z předpokladu, že lidská pohlavní identita se utváří ve velmi ranném věku, přičemž okolo osmnáctého měsíce života je již zafixovaná a stává se neměnnou. Tento názor však byl postaven převážně na spekulacích a bylo velmi obtížné ho nějakým způsobem prokázat nebo vyvrátit. Na konci osmdesátých let se však Moneymu naskytla příležitost přinést experimentální důkaz pro svou teorie. Jednalo se o případ dvou chlapců – jednovaječných dvojčat – z nichž jeden přišel ve věku osmi měsíců o penis. Money navrhl vychovávat chlapce bez penisu jako dívku a tím ho uchránit před traumatem vyplývajícím ze ztráty penisu. Zároveň se pak mělo jednat o důkaz, že pohlavní role-identita je v tomto věku plně ovlivnitelná výchovou. Případ označovaný jako John/Joane se stal Moneyho největším triumfem a o mnoho let později i největším symbolem neúspěchu jeho teorií.

Zpočátku se zdálo, že operovaného chlapce se daří vychovávat jako dívku, zatímco jeho jednovaječné (a geneticky tudíž shodné dvojče) vyrůstá podobně jako ostatní chlapci jeho věku. Tak také Money celý případ zveřejnil ve své asi nejznámější knize „Man&Women, Boy&Girl: Gender Identity from Conception to Maturity“, kterou vydal v roce 1973 ve spolupráci s Anke Erhardtovou. Celý experiment byl prezentován jako senzační úspěch a byl citován v množství dalších sexuologických publikací jako důkaz, že pohlavní identita člověka je v rané fázi života zcela tvárná a je možné ji zafixovat podle potřeby bez ohledu na vrozené faktory. Už na konci sedmdesátých let se však objevily informace, že všechno může být jinak. Britská televize BBC natočila dokument poukazující na skutečnost, že chlapec vychovávaný jako dívka trpí značnými psychickými problémy a snaží se o návrat k mužské pohlavní identitě. Money se k celé záležitosti odmítl vyjadřovat s tím, že jeho postup byl úspěšný a současné nesrovnalosti jsou pouze důsledkem intrik závistivých kolegů a novinářů. Pozoruhodné je, že většina odborné veřejnosti přijala tuto Moneyho verzi a přes jisté pochybnosti byl Moneyho postup citován jako úspěšný až do poloviny devadesátých let.

Money se však od konce sedmdesátých let setkával s rostoucími problémy, které vycházely ze tří zdrojů. Za prvé jeho nekonvenční postupy a okázalý liberalismus vedly k sílícímu odporu konzervativních odborníků i politiků, který postupně oslabil jeho pozici a nakonec jej dovedl až k uzavření jeho genderové kliniky v nemocnici Johna Hopkinse v Baltimore. Za druhé se objevily sílící důkazy, že sexuální orientace a pohlavní identita jsou alespoň částečně biologicky podmíněné, což nakonec Moneyho vedlo k určitému zmírnění jeho přesvědčení, že homosexualita a transsexualita jsou dány výhradně působením okolí v prvních dvou letech života. Za třetí pak tato korekce Moneyho názorů vedla k odmítnutí jeho teorií ze strany teoretiků vznikajících genderových studií.

Tato třetí záležitost stojí rozhodně za pozornost, protože na počátku sedmdesátých let byl autory z okruhu genderových studií ještě velmi hojně citovaná (příkladem je kniha Ann Oakley(ové) „Pohlaví, gender a společnost“ z roku 1973. Moneyho názor, že gender nemá nic společného s biologií, se stal jedním z opěrných bodů těchto nových teorií. Jelikož však většina významných osobností genderových studií byla významně ovlivněny druhou vlnou feminismu, tak zároveň usilovala o aktivní změnu konzervativní společenských norem a zde byl problémem Moneyho názor, že pohlavní identitu nelze po druhém roce života již významně měnit. Tento rozpor se však vyhrotil až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy Money připustil určité biologické vlivy, zatímco převládající paradigma genderových studií se zradikalizovalo. Díky tomu se Moneyho jméno objevovalo v učebnicích tohoto oboru stále méně častěji a dnes se už jen málo v které dočtete o jeho přínosu ke vzniku této disciplíny.

Díky výše popsaným vlivům se Money začal stahovat do ústraní a odmítal komunikovat s nesouhlasícími kolegy i s novináři. Když se v polovině devadesátých let ukázalo, že případ John/Joane skončil katastrofálním neúspěchem a Money se stal podezřelým ze zatajování či dokonce falšování výzkumných údajů, tak Money se již odmítl k tomto tématu vyjadřovat a články na jeho obranu byly psány jeho žáky, přičemž Money se na nich již nijak nepodílel.

Případ John/Joane byl podrobně nejprve v odborných periodicích a později v laické verzi v knize Johna Colapinta „Jak jej příroda stvořila“, která vyšla i v českém jazyce a pro mnoho lidí je tento případ jedinou stránkou Moneyho díla, kterou znají. Vzhledem k jejímu významu bych se na závěr ještě ráda zastavila u tohoto neuvěřitelného příběhu. V polovině devadesátých let se ukázalo, že chlapec vychovávaný jako děvče nejen trpěl výraznými psychickými problémy, ale v dospívání odvrhl svou ženskou identitu a identifikoval se jako muž. Teprve v této fázi svého vývoje se od rodičů dozvěděl celý příběh o svojí minulosti. Podstoupil kroky k úpravě právního pohlaví a také některé zákroky běžné u transsexuálních lidí female-to-male (laicky změna z ženy na muže).

Ve výše uvedeném je nyní mezi odborníky jasná shoda. Otázkou však je, do jaké míry Money vědomě zatajoval či dokonce falšoval výsledky tohoto experimentu. Je jisté, že se Moneyho zprávy lišily od výpovědí ostatních osob zainteresovaných v případu. Chování operovaného chlapce mělo mnohem méně ženských prvků, než Money tvrdil, a také Money do jeho výchovy zasahoval i v pozdějších letech mnohem více, než uváděl ve své zprávě. To by se snad dalo omluvit odborným zápalem, ale jeho další prezentace případu je ještě více pochybná. Již v průběhu sedmdesátých let (tedy mnohem dříve než kdo jiný) prokazatelně věděl, že se případ vyvíjí v rozporu s jeho očekáváními. Když tuto skutečnost objevili novináři z BBC, tak však svůj postup hájil jako v zásadě úspěšný a média i své odborné odpůrce kritizoval za neserióznost a pomluvy. Zároveň však přestal o případu psát a odmítl se k němu vyjadřovat. Přitom mu však v nejmenším nevadilo, že jeho dílo bylo další skoro dvě desetiletí citováno jeho následovníky jako klíčový důkaz jeho teorií. Takový postup možná nelze označit za jednoznačné lhaní, ale za hranicí etiky vědeckého výzkumu se nachází v každém případě.

Nyní se tento příběh uzavírá. David Reimer (onen operovaný chlapec) trpěl řadu let silnými depresemi a v roce 2004 spáchal sebevraždu. John Money v té době již žil řadu let v ústraní a trpěl zhoršujícími se projevy Parkinsonovy choroby. Obhajobu svého díla přenechal již zcela na svých žácích, kteří se snaží hájit alespoň některé části jeho teorií a experimentálních postupů. Jeho práce mají nadále významný vliv, ale i Moneyho následovníci berou jeho výzkumné studie se značnou rezervou. Kromě vcelku dobře popsaného pochybení v případu John/Joane se objevily kritické názory i na jeho další studie včetně rozsáhlého výzkumu intersexuálních osob, na jejímž základě se stal veřejně známým a zavedl pojem gender.

Závažné pochybnosti o metodologii tohoto jeho první velkého výzkumu se objevily již na konci padesátých let, ale Moneyho vliv vedl k jejich potlačení a zapomenutí. Výzkum nelze spolehlivě ověřit, ale pokusy o jeho přezkoumání naznačují, že Moneyho výsledky byly silně ovlivněné jednostranným přístupem k výpovědím zkoumaných osob. John Money nepřestává být jedním z nejvýznamnějších sexuologů dvacátého století, ale zároveň je varovným příkladem, kam může vést přehnaná sebedůvěra a překračování etických norem. John Money sužovaný Parkinsonovou nemocí utrpěl vážný úraz hlavy a 7.7. 2006, den před svými osmdesátými pátými narozeninami, zemřel. Spory o jeho dílo a o to, jak se utváří lidská sexuální orientace a pohlavní identita, se ale budou nepochybně táhnout i jednadvacátým stoletím.