Japonská spisovatelka Chiya Fujino

Titulní strana Letního slibu

Spisovatelka Chiya Fujino (* 27.2.1962) pochází z prefektury Fukuoka na japonském ostrově Kyushu. Po studiích na univerzitě v Chibě pracovala jako redaktorka manga magazínu (japonský komiks). Přestože se o psaní vždy zajímala, na spisovatelskou kariéru nikdy nepomýšlela.

Zvrat nastal, když se rozhodla žít a oblékat jako žena, pár let poté, co do zaměstnání nastoupila. Její přímý šef neměl námitek, pokud se věnovala své práci, ale vyšší nadřízení se začali ve věci angažovat a nakonec ji vyhodili z důvodu „špatného morálního vlivu“.

Vyhození z práce se stalo pro Fujino impulsem k zahájení vlastní literární činnosti. Krátce nato, v roce 1995, získala své první ocenění za knihu Odpolední rozvrh (Gogo no jikanwari), která dostala Cenu magazínu Kaien pro začínající spisovatele. Další kniha Upovídaná duchařská povídka (Oshaberi kaidan) obdržela literární cenu Noma pro začínající spisovatele za rok 1998. V roce 2000 obdržela Fujino prestižní 122. Akutagawovu cenu za literaturu s příběhem Letní slib (Natsu no yakusoku).

Letní slib

Děj románu Letní slib se odvíjí od životů skupinky lidí, jimž je mezi 20 a 30lety: gay-pár Maruo a Hikaru; Tamayo, transžena pracující v rodinném salónu krásy, a její kamarádky - spisovatelka Kiku-chan a Nozomi, kteří si slíbili, že se v létě společně vydají kempovat na venkov. Jejich rozhodnutí je ale zmařeno ve chvíli, kdy je Tamayo zraněna pánví, kterou někdo hodil z okna, když šla po ulici. Popis nehody nutně vede čtenáře k závěru, že to byl úmyslný útok vzhledem k její transsexualitě, nicméně se ukazuje, že šlo o nešťastnou náhodu, kdy pánev vyhodil oknem jeden z rozhádaného manželského páru.

Překvapivé zjištění, že šlo o pouhou nehodu, která mohla potkat kohokoliv jiného, odkrývá pointu, že „být odlišný je naprosto v pořádku“. Takové akceptující pojetí odlišnosti se ale zdá být spíše vysněnou pohádkou o japonské politické korektnosti a podle některých hlasů je také pravděpodobným důvodem, proč porota Letnímu slibu dala svůj hlas.

Ať byl motiv porotců jakýkoliv, vítězství románu s trans tematikou ukazuje na lepšící se situaci menšin v japonské společnosti; pokud zatím nejsou přijímány, začíná se o nich alespoň mluvit a s jejich existencí stále více počítat :)